Jan Singer: Zasaď strom – další ze studentských fejetonů

5. červen 2017

V letní sérii studentských fejetonů se jako další posluchač 1. ročníku Ateliéru rozhlasové a televizní dramaturgie a scenáristiky na Divadelní fakultě JAMU představuje Jan Singer. Jeho text je variací na známou maximu: „Postav dům, zasaď strom, zploď syna!“

Sám o sobě Jan Singer říká: „Byl bych dobrý házenkář, kdybych měl talent. Byl bych dobrý žurnalista, kdybych uměl gramatiku. A byl bych dobrý scénárista, kdybych měl představivost. Takhle jsem pouze studentem žurnalistiky, mediálních studií a sociologie na Masarykově univerzitě, a zároveň studentem scenáristiky a dramaturgie na Janáčkově akademii. Ve volném čase chovám myši na Obilním trhu a občas degustuji bylinkovou šťávu z anýzu, pelyňku a fenyklu.“

Ve svém fejetonu se vrací do dětství: „Tehdy mě táta, jako malého fanouška mamutů, vzal do Anthroposu. S námi vešla do muzea školní exkurze a vlekla se po všech exponátech. A já si všiml dvou dívek, jak pózují a navzájem se fotí u jeskynní malby. Jejich úsměvy zářily vedle pobíhajících bizonů a létajících oštěpů. Originál měl být starý desítky tisíc let, přesto mě nepřestávala udivovat dynamika pohybu zvířat a hra se stíny. Do toho se dívky culily, krčily se v nohách a dvěma prsty ukazovaly vítězné véčko.“

Za časů Singerova dětství se ještě dívky fotily na film, nešlo o selfie pořizované mobilem. Tak či onak, dívky nakonec usoudily, že ani na fotku, ani na jeskynní malby si už za měsíc ani nevzpomenou.

Co tedy vlastně přetrvá? Zajímá vás, jak na takový zdrcující zážitek reagoval autorův otec? Rozhodl se prý, že musí udělat cokoliv, co vydrží déle než alespoň jeden měsíc.

Tři stromy, které zasadil otec Jana Singera.

„Nakonec se rozhodl, že poněvadž syna už zplodil, a jelikož je stavař, našel domov pár cihlám, bude nejlepší, když tento hattrick životních povinností dokoná a zasadí strom. Vykopal díry hluboké a široké a zapíchl do nich tři mladé stromky,“ píše Jan Singer.

Stromkům se dobře dařilo, až jednoho dne… A o tom už vypráví fejetonista svůj příběh. Nedávno se totiž zastavil u rodičů na návštěvu a zjistil, že jeho rozvážného otce přece jen něco dovede vyvést z míry. „Dozvěděl jsem se, že starosta chce pokácet tátovy stromky a vysadit namísto nich listnáče, které by lépe odpovídaly ovocným názvům medláneckých ulic,“ vysvětluje Singer.

Chcete-li vědět, jak tento srdcervoucí příběh dopadl, poslechněte si celý fejeton.

Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.