Jak vypadala princezna obětovaná v Býčí skále? Vědci to zjistili, podívejte se

10. květen 2016
Princezna z doby železné, kterou obětovali v jeskyni Býčí skála

Princezna z obětiště v Býčí skále má po dvou a půl tisíci letech opět tvář. Dnes ji představili antropologové z Moravského zemského muzea v Brně.

Nejdříve drželi vědci v rukou dva a půl tisíce let starou ženskou lebku. Za rok dokázali vytvořit bystu, která ukazuje, jak dotyčná za svého života v době železné nejspíš vypadala.

A nemluvíme jen tak o nějaké bezvýznamné postavě - ostatky totiž zůstaly na obřím obětišti v jeskyni Býčí skála v Moravském krasy. Podle dochovaných zlatých šperků šlo pravděpodobně o hlavní oběť tamního tajemného obřadu - a právě proto jí odborníci říkají princezna z Býčí skály.

V roce 1872 našel v Moravském krasu lebku ženy spolu se čtyřiceti dalšími kostrami archeolog Jindřich Wankel. Ten většinu z nálezu prodal do vídeňského muzea. Ponechal si tři lebky a s nimi také zlaté šperky - ty podle vedoucího muzejních antropologů Petra Kostrhuna mohly patřit právě údajné princezně.

Lebka nalezená v jeskyni Býčí skála, podle níž vědci rekonstruovali podobu pravěké princezny

„Právě emotivní vztah, který k této lebce měl její objevitel, nás přivádí k domněnce, že je souvislost mezi ní a velmi honosnými zlatými šperky. Ty by řadily nositele mezi společenskou elitu tehdejší doby,“ vysvětluje Kostrhun.

I proto si antropologové lebku vybrali k rekonstrukci. Podle šířky čelisti a míry opotřebení kloubů dokázali vymodelovat ženskou tvář. Na zachovalé lebce objevili dokonce drobné zranění na hlavě nebo počínající zánět dásní. Výsledkem je bílá bysta, která má lidem přiblížit, jak vypadali jejich předci před více než dvěma a půl tisíci lety.

Kromě asymetrického, ale pěkného obličeje si lidé všimnou vlasů zapletených nad čelem. Jestli nosila princezna z Býčí skály zrovna tento účes, samozřejmě odborníci neví.

„U účesů většinou hledáme analogie ke kulturám z tehdejší doby. Někdy jsou dochovány na nějakých kresbách, stejně jako šperky nebo textil,“ vysvětluje Eva Vaníčková, která pracovala na rekonstrukci.

Práce na rekonstrukci obličeje princezny z Býčí skály

V Moravském zemském muzeu se o podobnou rekonstrukci podoby pokusili poprvé. Už teď ale pracují na dalších a větších projektech - například na celé postavě neandrtálce. Muzeum chce také využít nálezu třicet tisíc let staré kostry z Dolních Věstonic.

„Takto starých kosterních pozůstatků je v celé Evropě velmi málo, řádově jde o desítky. Připravujeme rekonstrukci tváře takzvané šamanky z doby lovců mamutů, která byla objevena v Dolních Věstonicích,“ vysvětlil Petr Kostrhun.