Jak se vypořádat se svými autoritami? Diagnóza: Masaryk Divadla Feste je hrou bez hlavních rolí

Režie představení se ujal umělecký šéf divadla Jiří Honzírek, pod textem je podepsaný Jakub Macek, vedoucí Katedry mediálních studií a žurnalistiky na Fakultě sociálních studií při Masarykově univerzitě v Brně.

Macek stál již u zrodu Divadla Feste. Zpočátku spíše jen pomáhal svým přátelům s chodem divadla, postupně se zde však zavedl také jako dramatický autor. Divadlu Feste věnoval již svůj čtvrtý scénář. O všech z nich platí, že jejich námět vychází z československé historie. Vše začalo Trenažérem revoluce, kde reflektoval události listopadu 1989. Poté přišla inscenace o Emilu Háchovi a Husina, hra o Janu Husovi bez Jana Husa. Poslední a nejaktuálnější práce je právě Diagnóza Masaryk.

Čtěte také

Padal svisle jako svíčka, z okna na něj nikdo nemohl dosáhnout, říká k Masarykově smrti dvojice badatelů

Inscenace se věnuje životu Jana Masaryka, obdobně jako film režiséra Julia Ševčíka z roku 2016, který získal rekordní počet Českých lvů. „Ten film je vyprávěn diachronně, jde o lineární příběh jednoho života a to je to, co jsem dělat nechtěl. Takhle vyprávím velmi nerad a navíc si nemyslím, že by se to hodilo pro divadlo,“ odpověděl Jakub Macek na otázku, jak se lišila jeho práce oproti té filmařské. Diagnóza Masaryk zachycuje Jana Masaryka v roce 1938, nedlouho před vypuknutím II. světové války. Dějinné události, které byly v tu dobu aktuální, nebo se k nim teprve schylovalo, zde tvůrci vyjadřují implicitně.

Být ve vedlejší roli

Dramatizace se Štěpánem Princem v roli Jana Masaryka však není pouze o bývalém velvyslanci či ministru zahraničí. Další reálnou postavou, která ve hře figuruje, je Janova sestra Alice. Další dva hybatelé děje ovšem pochází z fantazie autora. Jde o mladou sekretářku Jana Masaryka a mladého novináře, který má za úkol sepsat oslavný článek o Janu Masarykovi a protifašistickém boji.

„Celé představení pojednává o tom, jaké je být ve vedlejších rolích. V osobním životě, pracovní rovině, dále ve vztahu k vlastní rodině, politice. I v tom velkém diplomatickém světě, koneckonců Československo je zde ve vedlejší roli,“ uvedl k tématu hry autor. Vedlejší postavou jsou zde nejen fiktivní postavy, ale i Jan a Alice Masarykovi, kteří se museli potýkat s velikostí svého otce, kterým byl Tomáš Garrigue Masaryk.

Komorní představení tak vypráví zároveň o vztazích k rodičům, autoritám, velkým cílům, ambicím a také životním zklamáním.