Jak se staví vor? Jako když navléknete víc jehel na nit
Sekání a řezání dřeva se v těchto dnech ozývá z Rakovecké zátoky na Brněnské přehradě. Stavitelé tam dávají dohromady padesátimetrový vor, respektive vorový pramen z dřevěných klád.
U brněnské přehrady leží desítky třináct metrů dlouhých smrkových klád, ze kterých stavitelé vyrábí velký vor. Jeho stavbu si objednala firma Lesy města Brna k příležitosti letošního pětistého padesátého výročí založení brněnských lesů.
Vory mají zároveň připomínat krátkou vorařskou historii ve městě.„Dřevo pochází ze zimní těžby z ledna a prakticky hned po těžbě bylo odkorněno, aby vyschlo a dobře plulo na vodě," vysvětluje stavitel voru Jiří Trávníček.
Mezi vazištěm, jak se místo kde vory vznikají, jmenuje, a vodou není vidět žádná těžká technika. Přesto jsou kmeny pořádně těžké. „Manipulujeme tím jenom rukama. Někdy nás ty ruce trochu bolí," potvrzuje Jiří Trávníček i za své tři kolegy.
Dva vory už jsou spuštěné na řeku a další dva k nim přibudou. Konečný pramen bude tvořený celkem čtyřmi tabulemi, jak voraři říkají.
V některých kládách jsou na konci vidět pečlivě vyřezané otvory. „Říká se jim ušení a tím jsou spojeny jednotlivé klády k sobě. Přesněji řečeno tyčemi, jimž se říká vořiny. Je to jako byste vedle sebe na stůl položili řadu jehel a všechny je navlékli na jednu nit," popisuje systém stavby voru Trávníček.
Vor se ovládá čtyřmi vesly, ale tomuto budou v pohybu pomáhat dva motory. Ty jsou schopné vorový pramen hnát rychlostí devíti kilometrů za hodinu.
„Pramen původně sloužil k jízdě po řekách samotíží, ale to je dnes v podstatě zakázané. Čas od času to až na nějaké výjimky můžeme provozovat po přehradě a samozřejmě tedy potřebujeme nějaký pohon," konstatuje plavec voru Jiří Zdislav Jankovský.
Ač to není obecné známé, i Brno má kratičkou vorařskou historii. Za napoleonských válek bylo do města plaveno palivové dříví po řece Svratce. „Trvalo to asi padesát let. Do doby, než místní mlynáři zjistili, že z toho mohou mít nějaký desátek a zvýšili poplatky tak, že se plavba nevyplatila," popisuje historii mluvčí Lesů města Brna Monika Neshybová.
Vorový pramen, který vzniká v Rakovecké zátoce, ale žádný materiál vozit nebude. Pokud vše půjde dobře a Lesy dostanou povolení od plavební správy, mohli by se na těchto vorech od června plavit cestující.
Zprávy z iROZHLAS.cz
-
Ředitele dopravního podniku si teď vybere koalice, kritizuje Scheinherr. ‚Absurdní,‘ nesouhlasí Hřib
-
‚Beznadějný konec pro ochranu klimatu.‘ Vědci varují před Trumpovým návratem do Bílého domu
-
Jsme napjatí. Připraveni jsme však na jakoukoli variantu, říká Jourová o amerických volbách
-
‚Zásadní otřes.‘ Trumpova možná výhra ve volbách podle médií děsí Evropu, které chybí jasný vůdce