Jak na líhnutí kuřat? Přečtěte si rady od zkušeného chovatele
Proč se někdy vylíhne více kohoutů a jindy zase více mladých slepiček? „To se ještě nikdy nikomu nepodařilo rozluštit,“ prozrazuje předseda chovatelů ze Svinčan na Pardubicku Josef Blažek.
Staří chovatelé sice tvrdili, že když je vejce špičaté, bývá z toho kohout, z kulatého vejce pak kuřice. Ale podle pana Blažka to tak není: „Značil jsem si to a není to pravda. V loňské první várce jsem měl sedmdesát procent kohoutů. Za deset dní byla další várka a vylíhlo se pro změnu sedmdesát procent slepiček.“
I starší líheň prokáže dobrou službu
Pokud chcete kuřátka, nemusíte mít svoje hejno s kohoutem. Můžete si vajíčka sehnat i od jiného chovatele. Ale pozor, vejce určená k líhnutí musí být čerstvá, nesmí být starší než 14 dnů. Jinak líhnivost klesá nebo úplně zanikne.
Chovatel Josef Blažek má několik líhní a dolíheň. Chovu drůbeže se věnuje už čtyřicet let. Vysvětluje, jak celý proces probíhá: „Vejce jsou v líhni 21 dní. Poslední tři dny už by se nemělo s vejci hýbat. Když se kuřátka začnou líhnout, tak je to takové nečisté, všude je chmýří. To se dostává na ventilátor a topná tělesa. Proto používám starou kulatou líheň Biosku, která je plechová a plastová. Tam ventilátor není, a proto se lépe udržuje. I tato starší líheň mi vyhovuje a výsledky jsou dobré.“
Samozřejmě existují moderní líhně s ventilátorem a přesnou teplotou. Podle chovatele Blažka se ale tyto líhně hůře udržují.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.