Jak má vypadat péče o veřejné toalety
Veřejné toalety ať už ty na ulicích, v restauračních zařízeních nebo na pracovištích jsou bezesporu vizitkou provozovatele. Řada rodin s dětmi si určitě rozmyslí, jestli ještě někdy půjde do restaurace s neuklizenými záchodky. Existují však mnohá restaurační zařízení, kde se už počítá s tím, že toalety zrovna nebudou zářit a vonět po rozprašovači vůní. Mluvíme zejména o pivnicích a klasických "čtyřkách". Přesto pro tato zařízení platí stejná opatření, jako u luxusních restaurací.
Čemusová: Zodpovědnost za čistotu záchodů, jejich provozuschopnost, funkčnost a technický stav údržby je na provozovateli zařízení. Podle nabízeného charakteru služeb, třeba půjde-li o běžnou restauraci, tak jistě stačí úklid před zahájením denního provozu a pokud je potřeba během provozní doby, tak nechat uklidit. Kde jsou pivnice a zařízení, kde je větší frekvence lidí, tak v těchto zařízeních by se mělo uklízet asi častěji.
Říká hygienička doktorka Marie Čemusová.
Čemusová: Dále by měl provozovatel pravidelně tyto prostory nechat malovat, konkrétně jednou do roka, ale toto opatření už hygienici nevymáhají všude, protože na toaletách, kde se větrá pomocí klimatizace není zapotřebí bílit každý rok. Naopak tam, kde se může usazovat plíseň na stěnách díky tomu, že jsou větrány pouhým okénkem, by se měl interval takové údržby dodržovat. Toto jsou samozřejmě normy, které neplatí jen pro restaurační zařízení, ale obecně pro jakékoliv veřejné záchodky.
Hygienik doktor Miroslav Slavík nám ještě doplnil požadavky.
Slavík: U každého záchodu by měla být předsíňka s umývadlem a tekoucí vodou, místnost větratelná a výměna vzduchu taková, že by mělo být 50 metrů krychlových na jednu kabinu.
Tedy to jsou důležité parametry u toalet na pracovištích, ale dalo by se říci, že podobná pravidla platí pro všechny provozovatele veřejných WC, ať už na ulici nebo v restauračních zařízeních. Tady zejména platí už jednou zmíněné pravidlo, že kvalita a vzhled toalet je také vizitkou jejich majitele nebo provozovatele.
