Jak dnes sportují čeští Židé, jak za 1. republiky hráli Židé fotbal a jak virtuálně projít Terezín

23. květen 2021

Jak si po týdnech lockdownu protáhnout tělo? Víte, že za první republiky měli Židé úspěšný fotbalový klub? A jak virtuálně navštívit památník v Terezíně?

Sportem ku zdraví, vzpomínkám a dobročinnosti

Pokud máte pocit, že po měsících lockdownu na tom není vaše fyzická kondice zrovna nejlíp, nezoufejte. Židovské organizace pro vás připravily sportovní program. Svědčí o tom například tradiční cyklistická Cesta ke svobodě z Terezína až do Prahy, která proběhla včera. O akci natáčela Daniela Brůhová.

Už 21. ročník tradiční cyklistické trasy Terezín – Praha se jel včera. Společně ho pořádal Židovský sportovní klub Hagibor s Židovskou liberální unií v ČR. Jak vznikl nápad na netradiční vzpomínkovou a sportovní akci?

„Většina z nás má alespoň jednoho z prarodičů nebo blízkých, kteří prošli Terezínem nebo jinými koncentračními tábory,“ říká předseda ŽLU František Fendrych a pokračuje: „Řekli jsme si, nazveme to Cesta ke svobodě, jak o tom určitě snili vězňové z Terezína, cesta ke svobodě zpátky z Terezína do Prahy.“

Trasa měří 80 kilometrů. „Vystoupíme podobně jako tehdejší vězňové v Bohušovicích, odtamtud přejedeme asi 5 kilometrů, a právě tam je první, a asi nejvýznamnější zastávka, dojedeme k památníku na břehu řeky Ohře, kde se vysypával popel obětí terezínského tábora. A tam probíhá vzpomínka na naše blízké,“ vysvětluje Fendrych.

„Potom to ukončujeme hebrejskou modlitbou za zemřelé kadiš za všechny oběti, nejen z Terezína. Hlavní je se sejít s přáteli, kteří mají podobný životní osud a chtějí se radovat ze života,“ uzavírá předseda ŽLU František Fendrych.

Pokud jste Cestu ke svobodě zmeškali, příští neděli se můžete zúčastnit jiné akce, nazvané Maccabi Fun Run. Přihlásit se sportovnímu klubu Hakoach mohou běžci, chodci, diváci, dospělí i děti. Poběží se různě dlouhé trasy, a účastníci dokonce přispějí na dobročinnou věc. Připojit se můžete i virtuálně, když poběžíte, půjdete či pojedete na kole v místě svého bydliště.

Židovská „jedenáctka“ za první republiky

„Je to můj podnik, není, tak co se rozčiluju,“ říkal Poláčkův pan Načeradec, když jeho oblíbená Slavia prohrávala. Většina Židů za první republiky ovšem fandila Spartě. Ale byl také jeden vysloveně židovský klub, DFC Prag, od jehož založení uplyne tento pátek 125 let.

„DFC je zkratkou německého názvu ,německý fotbalový klubʻ, ale po pravdě se tím především odkazovalo k jazyku jeho židovských zakladatelů. K hráčům DFC také významně patřili ti, kteří vzešli z židovského prostředí, a nijak proto neudiví, že k DFC se hlásili i židovští sportovní fanoušci,“ připomíná Leo Pavlát.

Na počátku 20. století patřil DFC k nejsilnějším mužstvům Evropy. „Památný byl jeho postup do finále prvního německého mistrovství ve fotbale roku 1903, nemluvě o jeho dominanci v rámci Rakousko-Uherska. Bylo to v době, kdy se kluby v soutěžích sdružovaly podle národnostního určení, a tak tomu bylo ještě po vzniku Československa, i když později se DFC účastnil i nejvyšší československé ligy. Po tři roky v letech 1931–1933 byl amatérským mistrem republiky a jeho hráči reprezentovali československý národní tým,“ říká Pavlát.

Nástup nacismu v Německu a měnící se politická situace přinesly DFC existenční hrozbu. Klub s židovskými hráči i činovníky se distancoval od sudetoněmeckých aktivit proti Československu, což hned po okupaci vedlo k jeho zákazu. Některým z židovských hráčů se podařilo utéct do zahraničí, další byli deportováni do terezínského ghetta a odtud do táborů smrti v okupovaném Polsku.

„Jestliže si dnes fotbalový klub DFC Prag připomínáme, je to i vzpomínkou na dobu, kdy v Čechách a na Moravě byla výrazně přítomna židovská menšina. Ať už jejím jazykem byla čeština, němčina nebo jidiš, ať se řadila k asimilantům nebo stoupencům sionismu, přispívala k bohatému životu země. Ví se o tom v umění, hospodářství, vědě. Třeba přidat i sport,“ myslí si Leo Pavlát.

Památník Terezín virtuální

Pandemie koronaviru nás naučila řadu věcí vyřizovat online. Výhody virtuálního prostoru začínají využívat i mnohé kulturní instituce. Z domova se tak nově můžete projít například po Památníku Terezín. Díky unikátnímu 3D modelu se dokonce můžete podívat do míst, do nichž se běžní návštěvníci nedostanou.

Terezie Jirásková natáčela s tiskovým mluvčím Památníku Terezín Stanislavem Ladou: „Virtuální návštěvníci mohou procházet jednotlivými objekty, vidí tam taková kolečka, na která když kliknou, objeví se jim tam informace, které odpovídají tomu místu, na které se dívají,“ dodává Lada. Takto si návštěvníci mohou projít celý areál. „Troufám si tvrdit, že když budou absolvovat prohlídku na místě, tak se do některých míst ani možná nepodívají, protože tam tudy nevede prohlídka.“

V rámci 3D modelu prohlídky Památníku Terezín je dostupná i placená verze, která vám umožní projít si terezínskou pevnost s průvodcem v různých světových jazycích. Zatím si ji oblíbili hlavně učitelé a žáci českých škol. „Tam ten ohlas byl výborný,“ pochvaluje si Lada.

Navzdory oblíbenosti 3D modelu prohlídky se ale podle slov tiskového mluvčího památníku Stanislava Lady lidé těší na to, že si expozici budou moci projít osobně.

Magazín o židovském životě moderuje Tomáš Töpfer.

autoři: Tvůrčí skupina publicistiky - náboženské vysílání , Leo Pavlát a kolektiv
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.