Jak být vynálezcem nebo architektem? To se učí malé i větší děti na příměstských táborech v Brně
Probudit v dětech zájem o techniku a kreativitu chtějí pořadatelé letních příměstských táborů v Brně. Skupina, která si říká Prototýpci, dětem ukazuje, jak si můžou sami něco vyrobit a nepotlačovat u toho vlastní fantazii. Pomáhají jim s tím roboti a další elektronika, ale taky obyčejná jehla s nití. A to třeba u přešívání starých plyšáků.
„Ten suchý zip tam budeš muset přišít, to bude těžký.“ Veronika Šancová ukazuje malé holčičce, jak přišít suchý zip do rozpáraného a vykuchaného plyšáka hnědé kočky. „Budu z toho vyrábět kabelku,“ plánuje slečna. „Než se pustí do práce, tak zakreslují, jak ten plyšák bude později vypadat. A tam už je učíme, aby si dokázali rozvrhnout svoji práci.“
Děti stojí u stolu, na kterém je vysypaná hromada starých plyšových hraček. Ty přešité už vypadají třeba jako krteček s ptačí hlavou, je tu i motýloprase, šmoulodrak. Velkého medvěda párají zezadu kluci Honza a Oskar, aby si z něj vyrobili kostým.
Na dalším stanovišti děti kreslí barevnými fixami čáry na papír, jsou to trasy pro malé kulaté roboty na kolečkách, kteří čtou sekvence barev jako příkazy, aby něco udělali.
Jsou to vlastně základy programování, jak říká další vedoucí Tomáš Hájek: „Můžeš tím vykládat příběh – třeba i pohádku o červené Karkulce. Zastavila se s vlkem, tak se robot zastaví na tři vteřiny, pak dostala strach a utíkala.“
A v další části klubovny je na zemi vyřazená elektronika. Počítače, rychlovarná konvice, klávesnice, myš. „Spousta dětí neví, jak vypadá uvnitř kávovar nebo topinkovač a myslí si, že je to plastová krabice, kde se to ohřeje.“
Tábory Prototýpků mají v dětech vzbudit zájem o techniku i kreativitu. Jeden den tu stavěli třeba most ze špachtlí podle Leonarda da Vinciho, jiný den jim zas přednášel o svých výtvorech brněnský vynálezce. „Chceme, aby lidé popsali, jak ten kreativní proces probíhá a že to není vždycky úplně hladké – děti musí být připraveny i na ty zádrhely. A z chyb se radujeme,“ říkají lektoři.
Děti, které to na příměstském táboře baví, se pak můžou i ve školním roce zapojit do dalších aktivit Prototýpků, které pořádají v kreativním centrum KUMST v centru Brna, které spadá pod jihomoravskou inovační agenturu JIC. Zájem rodičů i dětí je čím dál větší.
Související
-
Slovní hodnocení na konci roku? Efektivnější je pro žáky zpětná vazba hned v hodině, soudí učitel
Škola končí, prázdniny začínají. Rozdává se vysvědčení a na něm dobré i špatné známky. Jsou tím nejlepším způsobem, jak hodnotit, co kdo umí a jak se kdo učí?
-
Dá se s dětmi bádat? Zamýšlí se František Tichý, pedagog a ředitel gymnázia Přírodní škola
Jak si ze studentů udělat kamarády, kolegy a přitom zůstat v jejich očích autoritou? A těší se na prázdniny i učitelé, kteří chodí do práce rádi?
-
Snažím se vytáhnout děti od obrazovek, říká autorka dobrodružných stezek Lucie Nachtigallová
„Miluji si s dětmi hrát, miluji pohádky, miluji příběhy. Vždycky jsem taková byla,“ říká v Blízkých setkáních Lucie Nachtigallová.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Lidský faktor jsem znal jako knížku, ale teprve s rozhlasovým zpracováním jsem ho dokonale pochopil...
Robert Tamchyna, redaktor a moderátor Českého rozhlasu Dvojka
Lidský faktor
Točili jsme zajímavý příběh. Osoby, které jsme hráli, se ocitaly ve vypjatých životních situacích, vzrušující práce pro herce a režiséra. Během dalšího měsíce jsme Jiří a já odehrané repliky svých rolí žili. Fantasmagorické situace posledního dílu příběhu se staly naší konkrétní každodenností. V srpnu Jiří Adamíra zemřel. Lidský faktor byla naše poslední společná práce.“ Hana Maciuchová
