Invazivní keře vypadají půvabně, ale z krajiny vytlačují původní vegetaci i živočichy
Akát pochází ze Severní Ameriky, tam mu vyhovuje místní ekosystém. Více než před 150 lety ho naši předci přenesli do Evropy proto, že dokáže zpevnit břehy.
Stepní pahorky, kde se dřív pásly ovce, zůstaly po ukončení pastevectví prázdné. Tak se nabízelo vysadit tam tento nový keř, o jehož invazivních schopnostech neměli tehdy tušení.
Navíc má akát pevné dřevo, krásně kvete a milují ho i včelaři. „Ty stepní pahorky akát úplně pohltil, má symbiotické bakterie na kořenech, dokáže si změnit prostředí kolem sebe a dostává do půdy dusík,“ vysvětluje botanik a divoký zelinář Radomír Němec.
Pokud ho chceme odstranit a vysekat, dokáže z kořenů velmi rychle vytvořit takzvané výmlatky, které brzy obrostou a vytvoří desítky čtverečních metrů hustého křoví. Bez pomoci chemie se tohoto keře nezbavíte.
Dalším invazivním keřem je kustovnice cizí, příbuzná známé kustovnice čínské, která má jedlé plody. Keř této zplaněné odrůdy je z naší krajiny také obtížně odstranitelný.
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Přijměte pozvání na úsměvný doušek moudré člověčiny.
František Novotný, moderátor

Setkání s Karlem Čapkem
Literární fikce, pokus přiblížit literární nadsázkou spisovatele, filozofa, ale hlavně člověka Karla Čapka trochu jinou formou.
-
100+25 brněnských kuriozit, absurdit a bizarností
Miloš Šenkýř, Tomáš Kremr -
Toulky první republikou 26-50
Jitka Škápíková, Petr Vodička, Petra Tanclová, Tomáš Pánek, Dušan Radovanovič, Ivan Malý, Ondřej Nováček, Karolína Stegurová, Michal Dlouhý, Miloš Vaněček -
Pochoutky z horské chaloupky
Patrik Rozehnal




