I na přírodní katastrofu se můžeme dívat pozitivně, tvrdí dendrolog Špíšek
Objevil nové druhy rostlin na Borneu, procestoval téměř všechny kontinenty, ale nejmilovanějším místem je pro Zdeňka Špíška Blansko a jeho okolí, kde se narodil.
„Zažil jsem písečnou bouři v Maroku, výbuch sopky na Islandu, v lodi jsem měl krokodýla a hada za krkem,“ popisuje své cestovatelské zážitky Zdeněk Špíšek. „Až do výstupu v bosenských horách, kde se mi stala nehoda, to mě nasměrovalo jinam – teď se zabývám naší krajinou,“ dodává přírodovědec a dendrolog.
Věnuje se mnoha činnostem, mezi které patří i sázení stromů nebo filmařina, definovat přesně jeho pracovní pozici je složitější: „Mám vystudovanou ochranotvorbu životního prostředí. A zůstal jsem pracovat na své alma mater, na Univerzitě Palackého v Olomouci. V současné době se zabýváme výzkumem fytohormonů a snažíme se vymyslet takzvaná chytrá hnojiva pro zemědělství.“
Čtěte také
Další oblastí, které věnuje svůj čas a mnoho hodin práce je vysazování původních odrůd do volné přírody. „Třeba jabloní máme neuvěřitelnou plejádu různých chutí. Když jdeme do marketu, tak nejčastěji je to Gloster delicious, co se tam prodává – tomu říkám polystyrenové jablko. Křupne to, jedna chuť, ale bez vůně, bez širšího vjemu. Naši předkové z krajiny vyselektovali stovky druhů a odrůd, které používali na sušení, na moštování. Díky tomu ta jablka mají mohutnou chuť a vůni. Těší mě, že se některé odrůdy postupně vrací do našich zahrádek.“
Zpátky do lesů
„Médii proběhla zpráva o požáru v NP Česko Švýcarsko. Ale i taková velká katastrofa může být vnímána pozitivně,“ říká Špíšek. „Naše krajina není na monokultury stavěná a vlivem klimatických změn dochází k tomu, že ty smrkové třeba na Vysočině pomalu ustupují. Myslím si, že to je dobrý směr, smíšené lesy jsou pro naši zemi tradiční.“
Proč dlouhodobě mapuje výskyt jeřábu oskeruše a kolik stromů už vysadil? V čem vidí budoucnost našich lesů? Na jaký jeho film se můžeme těšit? Poslechněte si záznam rozhovoru s Janou Kobylinskou.
Související
-
Stromy v hrázích rybníků jsou spolehlivější než beton, připomíná dendrolog Petr Kunce
Stromy je potřeba si hýčkat. To zdůrazňuje dendrolog Petr Kunce. V jižních Čechách obdivuje například třísovskou lípu. Má rád i břečťany, typické svým neukončeným růstem.
-
České Švýcarsko na rozcestí: sázet, nebo nesázet?
Požár v Českém Švýcarsku byl mediální událostí léta 2022. Aby také ne: byl to nejrozsáhlejší lesní požár v historii naší země.
-
Les je pro nás klimatizace, která jede zadarmo, míní dendrolog Valtera
„Les nepotřebuje naše zásahy, to my potřebujeme les,“ myslí si Martin Valtera působící na Mendlově univerzitě v Ústavu lesnické botaniky, dendrologie a geobiocenologie.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
