Hydrogeologové v Brně prověřují artéské studny, město je chce využít k zásobování pitnou vodou

28. květen 2021
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy V Brně začalo mapování artéských vrtů a studen. Vedou do hloubky víc než 100 metrů pod městem

Hydrogeologové v Brně mapují obrovské zásoby pitné vody pod městem. V hloubce víc než sto metrů se nachází velké písečné třetihorní jezero takzvaných artéských vod. Do nich vedou desítky vrtů a studen. Magistrát je teď nechává zkontrolovat. Radnice totiž řeší, jak pitnou vodu využít v případě možné krize nebo rozsáhlé havárie na současných přivaděčích.

„Je to kvalitní kojenecká voda, jediný ‚problém‘ jsou zvýšené koncentrace železa a manganu, což ale lze lehce upravit například ozonizací jako u Balbínova pramene,“ ujišťuje hydrogeolog Jan Bartoň, že vodu právě čerpanou z podzemí celkem klidně můžeme pít.

Stojíme na parkovišti u bývalých škrobáren. Do díry, kterou normálně chrání kulaté víko jako od kanálu, je svisle strčená trubka, kterou se čerpá voda do dlouhé hadice a vytéká o pár desítek metrů dál do říčky Ponávky. „Teď čerpáme tři litry za sekundu, pak pět litrů za sekundu a potom osm litrů za sekundu. Zjišťujeme, jak reaguje ta zvodeň, a na základě dalších výpočtů zjistíme, kolik to může dát, což může být několikanásobně víc,“ objasňuje proces Bartoň.

Čerpání vody z vrtů

U škrobáren hydrogeologové prověřují pátý z devatenácti vytipovaných vrtů. „Na podzim bychom měli mít jasnou představu, kolik vrtů je schopných a je možné je použít pro krizové zásobování Brna pitnou vodou,“ doplňuje Bartoň.

Právě kvůli tomu si město artéské vrty nechává zmapovat – tedy kdyby se Brňané ocitli na pár dní bez vody. „Brno má dva zdroje pitné vody. Jedno je podzemní prameniště v Březové nad Svitavou a druhý je v nadzemní nádrží Vír. Ty březovské přivaděče, ač jsou víc jak sto let staré, jsou velmi dobře konstruované a naprosto bezproblémové. Ale vírský přivaděč je 35 let starý a dělaný z nekvalitního materiálu, což je hobas, a ten má neblahou vlastnost, že nasáká a tedy praská. To se nedávno stalo při větších haváriích. Tak se nám může stát, že pitná voda pro Brno nebude,“ vysvětluje důvody mapování náměstek brněnské primátorky Petr Hladík z KDU-ČSL.

V Brně začalo mapování artéských vrtů a studen. Vedou do hloubky víc než 100 metrů pod městem

Právě pro takové případy by chtělo Brno u nejvydatnějšího vrtu postavit stanici na čerpání a stáčení podzemní vody. „Hledáme vrty, anebo třeba uděláme úplně nový vrt, u kterého bychom zajistili v době krizí – řekněme na dobu dvou až tří dnů – pitnou vodu pro Brno. Představte si to jako nějakou budku s technologií, ke které bude nutné mít dobrý přístup, protože se počítá s tím, že se zásobováním Brňanů cisternami nebo pet lahvemi by pomáhali hasiči, profesionální i dobrovolní,“ dodává Hladík.

Brněnské vrty a textilky

V Brně je teď podle něj skoro 80 známých vrtů artéských vod. Dřív jich bylo mnohem víc. „Ty vrty se primárně budovaly v 70. a 80. letech a využívaly je zejména velké průmyslové podniky, v Brně tedy převážně textilky. Akorát v průběhu 90. let jich velká část zanikla a vrty překryla nová developerská výstavba,“ připomíná hydrogeolog Bartoň s tím, že některé fabriky stále pitnou vodu ke svým účelům v Brně čerpají.

„Lidé si to můžou představit jako takové podzemní jezero, třetihorní řečiště. To znamená maximálně 20 milionů let zpátky, kdy ze severní strany tekla do Brna řeka, řekněme Svratka, i když se tak tehdy nejmenovala, a brala s sebou písek. A ten teď tvoří tu neogenní zvodeň. Ta se postupně přikryla jílem, v Brně se mu říká tégl, a díky němu se do vody nemůže dostat kontaminace,“ objasňuje Bartoň, jak se vůbec zásoby pitné vody pod Brnem objevily.

O tom, jak s nimi dál naložit a jak bude nákladné postavit stanici pro krizové zásobování, chce mít magistrát jasněji na podzim.

autor: Tomáš Kremr
Spustit audio

Související