Hudba z čarovné země aneb o muzice, která hraje udusané hlíně a zpívá rozkvetlým stráním moravských Kopanic
Říkávalo se, že je tam ke kamení blíž než k chlebu. Krásná krajina na moravsko-slovenském pomezí, bělokarpatské stráně tu jsou posety roztroušenými chalupami, rostou tu vzácné orchideje, bukové lesy jsou zdejšími katedrálami.
Lid tu dlouho byl stranou všeho velkého progresu, udržely se tu dlouho pověry a „bohování“ – čarování; vzdělání a vymoženosti sem pronikaly pomaleji. Díky odlehlosti se nám uchovaly překrásné „hrozenské šaty“ s velice archaickou stavbou; jsou vyšívané od hlavy až k patě. Kroj je to chudobný, ale krásný nad mnohé.
Zůstaly tu také nádherné písničky. Díky mnohým zpěvákům, muzikantům a sběratelům se zachovaly až do dnešních dnů.
Starý Hrozenkov, Vápenice, Žítková, Vyškovec, Lopeník – to je celé království, to je čarovná země – moravské Kopanice.
Související
-
Smrt plave ze vsi, nové léto do vsi! Poslechněte si jarní písně a říkadla spojená s vynášením smrti
Dva stále živé zvyky – figurína Smrtky jako symbol zimy a nemocí musí pryč z dědiny, obchůzka s letečkem znamená pro obyvatele požehnání.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A s poslední rozhlasovou nahrávkou Josefa Skupy? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka


Hurvínkovy příhody 5
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka