Hospodaření s vodou po vzoru Lichtenštejnů. V oboře Obelisk se snaží o obnovu krajiny

6. září 2018

Sucho dál sužuje jih Moravy. Vytrvalé deště posledních dnů ztráty jen zmírnily. Kdysi úrodný region teď připomíná vyprahlou krajinu. Zemědělci, rybáři ale třeba i lesníci proto hledají způsoby, jak efektivně zadržet vodu v přírodě. Příkladem jim může být obora Obelisk u Lednice, kde se snaží hospodařit tak, jako Lichtenštejni v 19. století.

Břeclavský podnikatel František Fabičovic postupně vykoupil asi sedm set hektarů pozemků. Vyvezl zhruba padesát kontejnerů plných odpadků a začal budovat oboru. Chtěl navrátit lužní krajině její původní ráz.

„Na tomto území jsem prokopal asi pětačtyřicet hektarů tůní, jezer a meandrů, kde meandrovala historicky řeka Dyje, než byla v osmdesátých letech regulována. Dnes když se vysadilo na orných půdách nových sto dvacet hektarů lesa, tak to začíná působit tak, jak ekosystém asi kdysi historicky působil,“ říká Fabičovic.

S obnovou celého území pomáhal krajinářský architekt a pedagog Mendelovy univerzity v Brně, Přemysl Krejčiřík. Našel staré mapy ze 17. a 18. století a navrhl plán prací, včetně systému hospodaření s vodou a obnovy mrtvých ramen řeky Dyje.

Jelen, statný a obrovitý, přesto ohrožený

„Nacházíme se v lesním porostu a vedle nás jsou kanály, které jsou momentálně bez vody, protože bylo poměrně sucho. Když sem ale přijdete na jaře, tak jsou zavodněné, jsou plné vody a vyváří tu zásobárnu vody, která se potom postupně odpařuje. Celé území pumpuje do vzduchu tisíce litrů vody,“ dodává Krejčiřík.

Do krajiny se postupně vrací původní druhy rostlin i živočichů včetně ptáků. V oboře žijí také daňci, jeleni a srnci. Vstup do obory je ale pro návštěvníky omezen. Majitel nechce, aby byla zvěř příliš rušena. V plánu má exkurze pro školáky o fungování lužní krajiny v praxi.

Spustit audio