Holky, do toho! Netflix chce v Česku podpořit mladé režisérky. První talenty už vychovává Televizní institut v Brně

„Nejdřív jsem pracoval čtyři roky jako učitel na základní umělecké škole, kde jsem psal divadelní hry. Pak mě to začalo táhnout k filmu, tak jsem tři roky studoval v Písku scenáristiku,“ přibližuje šestadvacetiletý Adam Závodský, jak se dostal do Televizního institutu v Brně. Letos dokončil bakalářské studium a ze sto padesáti zájemců se stal jedním ze sedmi talentů, který se do výukového programu dostal.

 „Chci dělat seriály, kvalitní seriály pro mladé publikum. Třeba pro Voyo, internetovou televizi, v tom vidím velký potenciál,“ věří Závodský.

Dvouletý kurz v Brně studentům platí skupina CME, mají v něm i díky praxi v televizích Nova a Markíza vymyslet nové vlastní pořady, ať už hranou tvorbu či zábavní nebo soutěžní pořady. Po dvou letech studia pak v televizi dostanou práci.

Čtěte také

Místo klubu zase kino. V centru Brna otevře Televizní institut, láká první studenty

„Klíčové je, že výstupem pro naše studenty je právě smlouva o spolupráci na projektech, ať už těch, které vyvinou tady, anebo těch v rámci skupiny CME,“ říká ředitelka Televizního institutu Kamila Zlatušková, která je zároveň zakladatelkou brněnského seriálového festivalu Serial Killer.

Televizní institut má zatím zázemí na výstavišti, novou školu postaví v Dominikánské ulici v historickém centru města. Studenty jezdí do Brna učit evropští experti v oboru, aby studentům předali know-how, díky kterému by se české pořady mohly lépe prosadit v mezinárodní konkurenci. Zatím to byli třeba profesionálové ze Skandinávie.

S Netflixem v zádech

O dvouletý kurz byl velký zájem. A tak vznikne ještě jeden, paralelní. Uzávěrka pro podávání přihlášek vyprší na konci listopadu. A brněnský institut zároveň oznámil další spolupráci. Tentokrát s Netflixem, celosvětovou streamovací službou, která vyvíjí vlastní pořady. Zaměří se pouze na mladé ženy.

Čtěte také

Strach z jinakosti působí na Slovensku hon na čarodějnice. Jako by všechno odlišné bylo hodno trestu smrti, říká Tereza Nvotová

„Je tu i na základě objektivních dat velký nepoměr mezi režiséry a režisérkami,“ zdůvodňuje Zlatušková. Program se jmenuje anglicky Let’s Goal Girls, což je slovní hříčka – jednak jde o pobídku k akci ve smyslu „holky, do toho“, jednak je slovo „goal“ použité ve smyslu zamířit a dál gól, tedy zacílit na dívky.

České a slovenské režisérky a producentky tak budou příští rok pod hlavičkou Netflixu objíždět střední školy a snažit se inspirovat maturantky, aby se přihlásily na umělecké vysoké školy. „Chtěli bychom s nejlepšími ženami v branži zkusit trošku přenastavit vnímání uměleckého světa jako něčeho, co je nepřístupné za nějakou vitrínou. Z vlastní zkušenosti i z uměleckých škol vím, že čísla zájemců o studium by mohla být vyšší. Chceme oslovit současné ideálně maturantky, aby se nebály o těchto oborech uvažovat. Často o nich spíš uvažují dívky, které už mají někoho takového v rodině, ale ostatní ne,“ upřesňuje Zlatušková svou motivaci.

Na dívky tak má zapůsobit vystoupení třeba Kateřiny Černé, která byla nominovaná na Zlatý glóbus za animovaný film Moje slunce Mad. Další účastnice programu jsou dokumentaristky Adéla Komrzý, Apolena Rychlíková nebo Erika Hníková. A k tomu producentky a režisérky Iveta Grófová, Michaela Pavlátová, Tereza Polachová, Alena Müllerová, Tereza Nvotová, Zuzana Liová, Kateřina Ondřejková a Helena Třeštíková.

Šéfka Televizního institutu zároveň věří, že může jít o základ další spolupráce s Netflixem. „Je to úplně první program tohoto typu, který Netflix rozjíždí. Je to pilotní projekt, kde si testujeme, zda nám spolupráce sedí a vyhovuje. Bude to tříměsíční program a bude vrcholit spoluprací s dalšími významnými mediálními partnery,“ upřesňuje Zlatušková.

Lokální specifika

Že má Netflix o Česko zájem, to potvrzují i jeho zástupci. „Pomalu přicházíme do Evropy, protože naše klíčové motto zní ‚lokální pro globální‘. Je důležité poznat lokální talenty a specifika, protože je to klíč k tomu, abychom bavili naše diváky a předplatitele,“ naznačila na seriálovém festivalu v Brně letos v září šéfka původní tvorby Netflixu pro střední a východní Evropu Anna Nagler.

Čtěte také

Netflix označil Česko za svou klíčovou produkční lokalitu, otevřel regionální centrálu ve Varšavě

Celosvětově největší streamovací služba kolem střední Evropy krouží, základnu pro to našla v Polsku, kde letos vydala původní seriál Velká voda o povodních v roce 1997. „Krouží tady hodně dlouho a pořád se čeká na zprávu, kdy už tu Netflix natočí vlastní seriál. Když už obšancoval Polsko, kde byl vůbec jako první lokalizovaný, protože je tam trh velký, tak Česko s Rumunskem nebo Maďarskem je pro něj logickým druhým stupínkem. Dřív měl Netflix velké plány s Ruskem, ale tam to dopadlo, jak to dopadlo, takže teď se potřebuje rozšiřovat jinam,“ míní odborník na streamovací služby a zakladatel webu Filmtoro a Flixpatrol Tomáš Vyskočil.

Netflix s novou funkcí Něco přehrát|foto:Netflix

Netflix je celosvětově stále lídrem mezi streamovacími službami, nejvíc ho aktuálně dohání Disney+, velkým vyzyvatelem je pro něj HBO. „V Česku má Netflix minimálně půl milionu předplatitelů,“ vypočítává Vyskočil. Podle distribuční firmy Axocom má Netflix v Česku podíl na trhu streamovacích služeb asi 37 %, HBO má podíl pětinový a zhruba 10 % patří službě Voyo spadající pod televizi Nova.

Čtěte také

iROZHLAS

Netflix plánuje dokument o Radovanu Krejčířovi. Smlouvu měl podepsat ve vězení

Americký streamovací hráč ale v Česku musí počítat i se specifiky, která dost možná oddalovala rozhodnutí o tom, že by u nás lokální tvůrci měli pod jeho logem natočit vlastní pořad, film či seriál. To dřív dělalo třeba HBO. To se ovšem rozhodlo s původní evropskou tvorbou skončit. A tak původní tvorbu pro internet tvoří třeba ČT na svém iVysílání anebo služba Voyo. Zahraniční média uvádí, že Neflix má aktuálně zájem o zpracování dokumentu o podnikateli Radovanu Krejčířovi, který sedí v jihoafrickém vězení.

Výchova talentů na Moravě

„Pokud u nás Netflix natočí původní film nebo seriál za ne úplně malé peníze, tak jsme pro ně menší odbytiště než právě Polsko. A naše filmy, což vidíme i z distribucí v kinech, nejsou v zahraničí tak zajímavé. Občas se říká, že náš humor končí u Rozvadova. Často i tento typ scénářů Netflix odrazuje, alespoň co jsem slyšel. Mezitím to firma vyřešila tím, že nakoupila stovky českých filmů, které mu dělají u nás a na Slovensku úspěch,“ dodává Vyskočil.

Podle něj je Netflix opatrný, ale jeho spojení s talenty v Brně dává smysl. „Je to zajímavý přístup, ale celkem logický. Teď tedy hádám, ale řekl bych, že poté, co mu už dřív čeští tvůrci nabídli své nápady a scénáře, ze kterých si Netflix nevybral, tak na to jdou opačně a třeba si zkusí své talenty vychovat. Ale určitě bych řekl, že pochopili význam střední Evropy jako celku,“ věří Vyskočil.