Historický závazek splněn. Brno rozhodlo o bezplatném převodu stovek bytů letitým družstevníkům

Stovky nájemníků bytových domů v Brně si po dnešku můžou oddechnout. Zastupitelé dopoledne schválili bezplatný převod víc než třinácti set družstevních bytů do vlastnictví družstevníků. Magistrát se sice k takovému kroku zavázal zhruba před dvaceti lety, když domy vznikly. Jenže pak právníci zpochybňovali platnost smluv s tím, že lidé by měli doplácet další peníze, se kterými nikdy nepočítali.

„U našeho konkrétního bytového družstva, které je v městské části Královo Pole, se jedná celkem o 44 bytových jednotek ve dvou bytových domech. Domy byly vystavěny v letech 1998 až 2000,“ říká Valter Boček. Ten je zástupcem jednoho z 35 bytových družstev v Brně, kterých se problém týká. Byty vznikly za podpory státu a města. Ve starých smlouvách se radnice zavázala, že byty po uplynutí dané lhůty lidé dostanou.

„Dle platné smlouvy o výstavbě z listopadu 1997 se město Brno zavazuje, že po uplynutí 20 let a 6 měsíců od právní moci kolaudačního rozhodnutí převede svůj spoluvlastnický podíl k těmto bytovým jednotkám a pozemkům na nájemníky příslušné bytové jednotky.“

Boček namítá, že o této situaci magistrát věděl nejméně od roku 2018, řešit to ale začal až v roce 2020, kdy se družstevníci spojili a na magistrát se obrátili. Radnice tehdy nevěděla, jestli může převod schválit.

„Smlouvy, které byly uzavřeny s těmi družstevníky, které obsahovaly právě ten závazek města, že podíly budou družstevníkům bezúplatně převedeny, tak ty pravděpodobně nebyly vyvěšeny na úřední desce a tehdy to asi nikdo moc nějak neřešil. A potom v mezičase se vyvinula judikatura Nejvyššího soudu, tak že takové závazky označil za neplatné. A tím se vlastně tento problém objevil,“ vysvětluje náměstek primátorky Jiří Oliva (ČSSD).

Družstevníci si tak ještě do minulého týdne nebyli jistí, co je čeká, dokud rada města Brna po dalším posouzení s právníky nerozhodla o tom, že lidé nic doplácet nebudou. Částky by v případě doplatku do tržní ceny bytu byly velké, jak připomíná Boček: „Většina nás nájemníků, členů družstev, si byty pořizovali před 20 lety jako startovní byty pro mladé rodiny s dětmi. Cena bytu před 20 lety mohla být někde kolem dvou, dvou a půl milionu. V současné době se můžeme třeba bavit o šesti milionech.“

Problém nejen v Brně

Aby družstevníci získali to, na co by měli mít podle smluv nárok, museli si najmout vlastní právníky. V mezidobí na město podali osm žalob. V žádném sporu ale zatím soudy jednání nezahájily. Není to přitom jen problém Brna, ale také Olomouce, Zlína, Liberce nebo Hodonína. Každá radnice ale postupuje jinak.

„Právní základ je v každém městě trošičku jiný, protože tam tehdy nebyl žádný jednotný unifikovaný postup, takže ty smlouvy vypadají v každém městě jinak,“ vysvětluje Oliva.

Zlín vypořádává závazky s jedním družstvem, vede kvůli tomu soudní spory. Hodonín uzavřel budoucí darovací smlouvy s několika družstvy. Smlouvy tam považují za platné. Liberec některá družstva převedl za symbolickou korunu. V Olomouci se lidé s městem soudí.

autor: Tomáš Kremr
Spustit audio

Související