Hamburk se připravuje na změnu klimatu. Novostavby budou mít povinně zelenou střechu

18. červen 2018

V německém Hamburku plošně přibývá zelených střech. Speciální záhony zadrží dešťovou vodu, ze které berou živiny rostliny. Díky tomu se sníží objem dešťovky v kanalizaci, rostliny zároveň zachytí prach, ochlazují okolí a produkují kyslík.

Parky, stromy, dešťová voda – jak města bojují s klimatickými trendy? Nastiňuje architekt

park v Kodani

Počet obyvatel měst se neustále zvyšuje, nárůst je raketový, a pokud se na tento trend nebudeme pečlivě připravovat, tak se můžeme dostat do problému. To jsou slova architekta Osamy Okamury, programového ředitelem mezinárodního festivalu a konference pro obyvatelnější města reSITE. Jak se mění moderní metropole v posledních letech? Nejenom o tom mluvil v rozhovoru s moderátorkou Patricií Strouhalovou.

Jsme přímo v areálu ministerstva, i když původně jsem měl dojem, že se nacházíme spíš v parku nebo na dvoře. „Procházíme se po intenzivní zelené střeše, pod námi jsou garáže,“ ukazuje krajinná projektantka Hannah Bornholdtová z hamburského ministerstva životního prostředí a energetiky na větrací šachty ukryté pod dřevěnou konstrukcí.

Pak se shýbá k zemi a bere do rukou několik kamínků. „Substrát na této střeše dosahuje hloubky půl metry a tvoří ho velmi lehké lávové kamínky. Díky nim výborně zadržuje vodu, a protože je lehký, střechu moc nezatěžuje,“ vysvětluje.

Na střeše univerzitní knihovny odpočívají rádi také studenti

Ani kapka nazmar

„Po dešti voda zůstane na střeše a intenzivně se zase vypařuje. Pokud kapacita střechy nestačí, odteče dešťová voda okapovou rourou a využije se později pro závlahu rostlin. Anebo se shromáždí v nádrži a použije se pro splachování toalet,“ popisuje Hannah Bornholdtová.

Střešní zahrady jsou budoucností měst, tvrdí ve Varšavě a zvou na střechu zdejší univerzitní knihovny

Kdo by čekal na univerzitní střeše vodní kaskádu?

Polsko se může pochlubit jednou z největších střešních zahrad Evropy. Skrytá před zraky kolemjdoucích se rozkládá na střeše knihovny Varšavské univerzity. Nejčastějšími návštěvníky jsou studenti a zaměstnanci školy. S oblibou ji vyhledávají i ostatní Varšavané, kteří si tam chtějí na chvíli odpočinout před ruchem města. Ze zahrady se dá přejít do přilehlého parku, kterému teď podzimní listí opravdu sluší.

Budování zelených střech je podle pracovnice ministerstva součástí opatření, kterými se město připravuje na změnu klimatu. Ta přinese častá sucha a přívalové srážky.

Také proto Hamburk počítá s tím, že od roku 2020 budou zelené střechy na novostavbách povinné. Jejich výstavbu město podporuje i tím, že zavedlo poplatky za odvod dešťové vody do kanalizace. Kdo má zelenou střechu, platí samozřejmě méně.

Voda není samozřejmost

„Stavba je zásah do přírody, který můžeme vykompenzovat tím, že budeme zakládat zeleň na střechách,“ shrnuje svoji filosofii krajinná inženýrka a pak už mě vede na nedaleké dětské hřiště, aby mi ukázala, že zadržování dešťové vody může být i zábava.

 „Při dešti se voda dostane do těchto koryt, z nichž se vsakuje do země,“ ukazuje mi Katja Frobeová ze společnosti Hamburg Wasser, což je obdoba Pražských vodovodů a kanalizací.

Proč by voda z kohoutku neměla být samozřejmostí?

Dvoumiliónové pásmo Gazy zůstalo bez vlastních zdrojů pitné vody. Katastrofě může zabránit odsolování té mořské.

Voda je strategicky významný artikl. U nás se zatím pořád zdá, že jí máme dost. Stačí otočit kohoutkem. „Když nepočítám občasná sucha, co trápí zemědělce a zahrádkáře a pak nečekané přívalové deště, nejsme na tom tak špatně,“ zamýšlí se Pavel Maurer.

„Hřiště je vybudováno tak, aby zvládlo i přívalové srážky. Vsakování trvá jeden až dva dny, takže potom už si tady děti mohou hrát – lézt po kládách nebo přeskakovat koryta.“

Nejde ale jen o hru. Na hřišti jsou rozmístěny naučné tabule, kde se děti dozvědí něco o koloběhu vody nebo o tom, proč je důležité dobře hospodařit s dešťovou vodou.

autoři: Daniel Mrázek , and
Spustit audio