Generál Boček si dnes plní sen: znovu se proletí Spitfirem

Před třemi lety Emil Boček překročil devadesátku, přesto by mu energii mohli závidět lidé o dvě dekády mladší. Včera ve svém brněnském bytě zářil štěstím a balil kufry.

Brigádní generál Emil Boček
*25. února 1923 v Brně
- v šestnácti letech odešel tajně z domova, účastnil se bojů ve Francii v roce 1940
- absolvoval pilotní výcvik ve Velké Británii a byl přijat k RAF
- uskutečnil 26 operačních letů, z armády odešel v roce 1946
- po válce pracoval v Mototechně, později jako soustružník
- od roku 1988 je v důchodu, je držitelem řady ocenění
- byl o něm natočen dokument Nezlomný

„Mám tady uniformu, čepici i lodičku. A také snímek s královnou, jak mi podává ruku. Ten je z roku 1996 tady z Brna. To když ukážu Angličanům, tak jsou úplně vedle. Že oni jako rodilí Angličané se do její blízkosti nedostanou a mě, cizinci, podala ruku,“ smál se Emil Boček.

Dnes ráno odlétá do Anglie, aby si splnil svůj letitý sen: znovu se proletět stíhačkou Spitfire, na které za války absolvoval 26 operačních letů. Nepůjde sice o přesně stejný tip stroje, generál se proletí v dvoumístné verzi stroje, která se začala vyrábět až po válce, ale to mu radost zkazit nemůže.

Veterán RAF generál Emil Boček|foto: Marie Veselá

„Když jsem se dozvěděl, že Mirek Liškutín (další veterán RAF pozn.red.), který žije v Anglii, se spitfirem svezl a kniplu se přitom ani nedotkl, řekl jsem: ,To bych v tom nemusel ani sedět. Já si s tím chcu zalítat!‘,“ vysvětlil překvapené redaktorce Marii Veselé Boček s tím, že o pouhé svezení nestojí.

Se svým přáním ještě jednou řídit Spitfire se generál svěřil loni na podzim v rozhovoru pro internetový deník. Na Facebooku to vyvolalo velký ohlas a spolek letecké historie Czech Spitfire Club začal pracovat na tom, aby se sen veteránovi RAF splnil.

Veterán RAF generál Emil Boček|foto: Marie Veselá

Do kokpitu se vrátí po více než sedmdesáti letech. Na svůj poslední let si velmi dobře vzpomíná. „Bylo to na letišti v Kbelích 5. prosince 1945. Velitel mě tehdy nechtěl pustit, že udělám nějaký průšvih. Ale nakonec jsem ho přesvědčil, dal mi mašinu a lítal jsem asi pětatřicet minut,“ vzpomínal Boček.

Zda se generál na zážitek těší, ani nebylo třeba se ptát. Jeho nadšení s jakým vyprávěl o „perfektním stroji, hotovém kočáru“ bylo dobře patrné. „Myslím, že když si do toho sednu a omrknu ty přístroje, tak se mi to všechno vrátí,“ doufal den před odletem do Velké Británie.