Galerie ženských osobností - Valentina Těreškova

19. březen 2007

Dnes se ozývá řada hlasů, které zpochybňují její zásluhy. Generál Nikolaj Kamanin již dříve dokonce přiznal, že její konkurentky sice byly lépe připraveny, ale žádná z nich nedokázala tak působit na davy jako právě ona. Obrovský význam jejího letu spočíval totiž v tom, že byl propagandistický. Až do roku 1982 byla jedinou kosmonautkou této planety. Osud jí samozřejmě nebyl jen příznivě nakloněn. Stala se však příkladem pro mnohé a je po ní pojmenován i kráter na odvrácené straně Měsíce. Vesmírná problematika ji zajímá dodnes. Docela by se prý ráda zúčastnila expedice na Mars...

Valentina, či Valja, jak jí mnozí říkali, se narodila 6. března 1937 jako prostřední ze tří dětí (měla bratra a sestru) ve vesnici Maslennikovo, která leží přibližně 40 km od Jaroslavli. Nyní se tam nachází její muzeum . Pocházela z dělnické rodiny. Tatínek, Vladimír Axjonovič Těreškov, byl traktorista, zemřel však v rusko-finské válce. Valje tehdy byly teprve 4 roky. Maminka, Jelena Fjodorovna, se poté s dětmi přestěhovala k babičce do Jaroslavli, která pracovala jako přadlena. Později v textilní továrně začala pracovat i Valentinina matka.

Logo

Valja do školy začala chodit poměrně pozdě, až ve věku 8 let, a nijak nevynikala. Bavil ji zeměpis a dějepis. Po absolvování povinné školní docházky, tedy 7 tříd, pak začala pracovat v továrně na pneumatiky. Osmou třídu dokončovala už až ve večerní škole, jiné zdroje uvádí, že to bylo formou korespondenčního kurzu. Stejně pokračovala ve studiu textilní průmyslovky.

Významné ale bylo její zapojení do závodní organizace Konsomolu, kde se stala tajemnicí. Zajímalo ji letectví a přihlásila se do výsadkářského kroužku. Měla ráda též gymnastiku a jízdu na kole. Na výzvu své stranické kolegyně, která o jejích zálibách věděla, si pak podala přihlášku do konkurzu, který byl vyhlášen v rámci ženského vesmírného programu.

S myšlenkou vyslat do vesmíru také ženu přišel v r. 1961 generál Nikolaj Kamanin, narazil však nejprve na odpor. Pak se ale ukázala možnost předběhnout tak Spojené státy v jejich vzájemném vesmírném závodě. Za vlády Nikity Chruščeva bylo vybráno 5 žen, posléze byl kruh zúžen na tři, které absolvovaly výcvik pro let do vesmíru. Z těchto tří finalistek, Valentiny Ponomarjovové, Iriny Solovjovové a Valentiny Těreškovové nakonec Chruščov vybral na základě životopisu právě Těreškovovou. Nešlo ani tak o schopnosti či mimořádné dovednosti, ale její původ z ní dělal tu nejlepší kandidátku.

A tak 16. června 1963 se vznesl Vostok 6 na palubě s Valentinou. Valentina Těreškovová se po dobu letu hlásila jako "čajka", česky tedy racek. Let trval tři dny, přesně pak 70 hodin a 50 minut, a obletěla 48krát zemi. Strávila na oběžné dráze více času než do té doby všichni američtí astronauti dohromady. Během letu si ale často stěžovala na zdravotní potíže a měla i problémy s plněním zadaných úkolů. Přistání proběhlo 19. června asi 620 km od kazašské Karagandy. Podobně jako Gagarin se musela i Valentina Těreškovová katapultovat. Údajně se přitom bouchla dost bolestivě do hlavy o hranu výstupního otvoru modulu. Těžce ji potrápila i kinetóza (kdy je z organismu urychleně odplavován vápník) a Valentina se skoro měsíc nemohla postavit na nohy.

Po návratu ji čekal rušný život na očích veřejnosti. Musela absolvovat četné cesty a přednášky jak po Sovětském svazu, tak i spřátelených zemích. Byla prohlášena za Hrdinku Sovětského svazu, povýšena do hodnosti kapitána, získala i další vysoké stranické funkce, stala se dokonce poslankyní Nejvyššího sovětu SSSR (1966 - 1989), vedla Výbor sovětských žen (1968 - 1987), od r. 1989 byla místopředsedkyní Mezinárodní demokratické federace žen.

Vyznamenání však nepřicházela jen na domácí půdě. I tehdejší Československo neváhalo udělit Valentině Těreškovové zlatou medaili Hrdinky socialistické práce ČSSR a Bratislava ji dokonce jmenovala čestnou občankou města. Československo Valentina Těreškovová ostatně navštívila hned několikrát.

Ale ani akademická dráha nezůstala stranou. Valentina vystudovala Akademii vojenského letectva N. J. Žukovského (1964 - 1969) a titul, který získala, zněl: inženýr letec-kosmonaut. Krátce po svém vesmírném letu působila jako instruktorka ve Středisku Jurije Gagarina pro výcvik kosmonautů. V armádě pak zůstala až do odchodu do penze r. 1997 (tehdy již měla hodnost generálmajora letectva).

Nejen veřejnost, ale především vědci s napětím sledovali manželství Valentiny. V listopadu 1963 se Valentina totiž provdala za Andriana Nikolajeva, třetího kosmonauta vůbec, a o rok později se jim narodila dcera Jelena (byla prvním dítětem, které mělo oba rodiče ve vesmíru). R. 1980 se ovšem rozvedla a opět provdala, za vojenského lékaře, šéfa ústavu traumatologie a ortopedie, Julije Šapošnikova, se kterým žila až do jeho smrti r. 1999.

Dnes žije Valentina Těreškovová ve Hvězdném městečku u Moskvy a spíše se straní publicitě a pozornosti. S příbuznými se prý rozešla již před delší dobou, neboť poté, co se stala slavnou, po ní stále něco chtěli. Nemůžeme se jí tedy ani divit. O vesmír se ale stále zajímá. V nedávných rozhovorech se Valentina dokonce vyjádřila, že je připravena letět na Mars... a třeba se i nevrátit.

Zatím se věnuje jiným lidumilným aktivitám. Má patronát nad dvěma dětskými domovy a také ženským klášterem v Kolomně, který se stará o opuštěné děti. Je také autorkou knihy Vesmír - širý oceán a mnohé možná překvapí, že napsala i libreto k Boldyrevově opeře Alfa a omega.

Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.