Galerie ženských osobností - Nicole-Barbe Cliquotová (Veuve Cliquotová)

20. únor 2006

Vyprávět vám, co je šampaňské, by nemělo určitě cenu. Ale prozradit vám, že i šampaňské za svou celosvětovou oblibu vděčí hodně jedné ženě, může být pro Vás už zajímavější a možná i překvapivé, třebaže dochované zprávy o ní jsou jen velmi kusé. Veuve Cliquotová, neboli vdova Cliquotová, je ve světě toho perlivého moku dodnes velký pojem.

Logo

Nicole Barbe Ponsardinová se narodila r. 1777 do uznávané šlechtické rodiny. Vyrůstala v Remeši, starodávném městě v oblasti Champagne. Mnoho o ní nevíme. Prvních dvacet let jejího života proběhlo zřejmě naprosto normálně tak, jak to bylo tehdy běžné. Ve 20 letech (1798) se vdala za Françoise Cliquota, syna majitele vinice. Po sedmi letech manželství, nedlouho po narození dcerky, však ovdověla. Bylo jí pouhých 27 let.

Nicole, neboli vdova Cliquotová, jak se jí od té doby říkalo, se proti vůli svého tchána Philippa Clicquota Muriona ujala firmy, kterou založil on v roce 1772. Nebylo to zrovna lehké období. Nedávno proběhla francouzská revoluce a nyní Francii svíralo břímě napoleonských válek. Dopadalo těžce na všechny, zvláště pak na podnikatele. Šumivá vína, na která se firma zaměřila, navíc byla považována za spíše módní nápoj, kterému budoucnost nikdo moc nehádal.

Ale vdova Cliquotová byla nejen odvážná a schopná, měla i tolik potřebné štěstí. Za pomoci svého otce, který byl tou dobou v pozici starosty Remeše a měl úzké styky s Napoleonem, jí byla snížena daňová zátěž. Důležitou roli v navázání dalších kontaktů sehrála i tato okolnost. Když Napoleon táhl do Ruska, ostatní producenti šampaňského spěchali do Ruska nabídnout Napoleonským vojskům přípitek k vítězství. Vdova Cliquotová však takticky vyčkávala a když se výsledek zvrátil v neprospěch Napoleona a naopak ruská vojska dospěla až k Francii, nabídla štědře a zdarma pohoštění, a to i ruským generálům. Takto navázané kontakty se jí bohatě vyplatily. Roku 1814 mohla vyslat plně naloženou loď šampaňským a svého nejlepšího prodejce do Ruska. Tím se také dostala téměř na všechny královské dvory Evropy.

Aby mohla ještě lépe prodávat do zahraničí, přijala do firmy partnera. Stal se jím Monsieur Werle, který pocházel z Německa, měl však francouzské občanství a byl uznávanou osobností. Později to dotáhl až na prezidenta regionální hospodářské komory a pak se stal i starostou Remeše.

Za svůj velký obchodní úspěch firma vděčí ale tomu, že se jí podařilo šampaňské osvobodit od nepříjemných usazenin. Zajisté jen těžko můžeme říct, že Nicole Barbe jediné můžeme vděčit za tento revoluční objev, přispěli určitě i její sklepmistři, nicméně byla to její firma, která vynalezla postup, kterého dodnes užívají všichni velcí producenti šampaňského ve fázi, kdy se nápoj pročišťuje, a to tzv. protřepávání, označované jako "remuage". Jde o poměrně náročný proces.

Druhotné kvašení vína probíhá v hermeticky uzavřených láhvích, kde se cukr pomocí kvasinek mění na alkohol a oxid uhličitý, ony pro šampaňské tolik důležité bublinky. Při tom se ale zároveň vytváří i usazeniny. Vdova Cliquotová vyvinula metodu, která umožňuje tuto usazeninu odstranit, aniž by víno přišlo o svou perlivost. Využila k tomu gravitaci a nejprve svůj kuchyňský stůl, do kterého vyřezala otvory, aby do nich mohla usadit láhve vína dnem vzhůru. Přišla na to, že protřepáváním se sedimenty uvolňují a gravitací pak klesají dolů.

V r. 1810 zaměstnala Antoinea Mullera, který tuto její metodu vylepšil. Láhve s vínem nejprve umístil ne přímo dnem vzhůru, ale pod úhlem 45º a postupným protřepáváním, které trvá přibližně 8 týdnů, v pravidelných časových intervalech vždy o čtvrtinu, případně osminu jejich obvodu, a opatrně je staví do kolmější pozice, až se dospěje k úplnému otočení hrdla láhve dolů. Na konci tohoto procesu je možné díky zchlazení hrdla láhve sedimenty odstranit. Pak už zbývá jen doplnit tento úbytek malým množstvím likérové směsi z cukru a zralých vín. Dnes velkou část této práce provádí speciální stroje, především tzv. protřepávače, tehdy však šlo o náročnou a také láskyplnou péči a bedlivé pozorování.

Po těchto vylepšeních poptávka po jejím šampaňském rychle stoupala. Firmě se dařilo, výrobna šampaňského s názvem Veuve Cliquot Ponsardin dosáhla světové proslulosti a Nicole Barbe si mohla dovolit skoupit ty nejlepší místní vinice. A tak už roku 1820, ve věku 43 let, mohla předat vedení firmy a usadit se na zámku Château Boursault, kde žila až do své smrti r. 1866. Už za svého života se stala legendou.

Rodinná tradice pokračuje dodnes. V současnosti je firma třetím největším producentem šampaňského ve Francii. Dvousté jubileum firmy Cliquot v roce 1972 se stalo příležitostí k uvedení na trh speciální Cuvée nazvané La Grande Dame k poctě slavné vdovy.

autor: Věra Strnadová
Spustit audio