Galerie ženských osobností - Annie Oakleyová

18. září 2006

Na řadě fotografií hruď této drobné ženy, sotva 150 cm vysoké, zdobí četné medaile a řády za vítězství ve střeleckých soutěžích. V životě však zápolila nejen ve střelbě. Překonala velmi nelehké dětství, kdy zažila chudobu, ale také fyzické a mentální zneužívání. Díky svému odhodlání a silnému charakteru však dokázala životní překážky překonat a stát se příkladem pro mnohé ženy. Poté, co zemřela, se zjistilo, že z jejího velkého bohatství zbylo jen poměrně málo, protože po celý život podporovala svou širokou rodinu, ale i sirotky, vdovy a jiné mladé ženy, neboť jejich osud prožila na vlastní kůži a měla pro ně velké pochopení. Stala se předlohou několika knih, divadelních her a také muzikálu "Annie get your gun".

Maminka jí dala jméno Phoebe Ann, ale sestry jí říkaly Annie, tedy Aničko. Narodila se 13. srpna 1890 v Patterson Township, Darke County, ve státě Ohio. Byla pátou ze sedmi dětí. Její rodiče, Jacob a Susan Mosesovi, byli kvakeři a pocházeli původně z Pennsylvanie, ale poté, co jejich taverna vyhořela, se přestěhovali do státu Ohio a pronajali si tam farmu.

Logo

Tatínek zemřel na zápal plic, který ho postihl po prochladnutí v mrazivém počasí, když Annie bylo 6 let. Maminka se znovu vdala, narodilo se jí další dítě jenže brzy opět ovdověla. Během této doby dala Annie pod obecní dohled na chudou farmu, odkud byla na čas "zapůjčena" na jednu rodinnou farmu jako sloužící. Z její autobiografie se však můžeme dočíst, že tam byla zneužívána jak psychicky, tak i fyzicky, a tak raději utekla zpátky na chudou farmu.

Maminka Annie se vdala potřetí, ale ani po tomto třetím sňatku na tom rodina nebyla velmi dobře a málem o farmu přišli. Annie se ale vrátila domů. Aby pomohla matce uživit rodinu začala střílet divokou zvěř, (střílet se naučila, už když jí bylo devět let). Velmi rychle prokázala, že má mimořádně přesnou mušku, a brzy se to rozkřiklo po celém okolí.

Byla tak šikovná, že dokázala zvěř střelit do hlavy a maso tak zůstalo naprosto nedotčené. Prodávala je a dodávala do místních hotelů a hostinců a jiným lidem na zakázku. Díky tomu se jí podařilo splatit celou hypotéku na farmu. Bylo jí tehdy teprve 15 let. Jelikož to bylo tehdy v oblibě, účastnila se střeleckých soutěží - jak jinak než úspěšně. Stalo se, že jeden její zákazník, majitel hotelu v Cincinnatti, ji pozval, aby se zúčastnila střelecké soutěže, která se v nedalekém městě konala, proti tehdy proslavenému střelci Frankovi E. Butlerovi.

Frank Butler byl tehdy v Cincinnatti na turné společně s dalšími elitními střelci a vyzýval v sázku místní střelce. Annie za pomoci bratra dala dohromady vstupní částku 50 dolarů a rozhodla se výzvu přijmout. Butler se údajně smál, když spatřil svého střeleckého rivala, ale pak musel uznat její mistrovství, neboť z 25 soutěžních střel ona neminula, zatímco Frank jednou střelou netrefil. Zní to tak trochu jako v románu, ale Frankova porážka neznamenala zahořknutí, ale naopak přerostla v obdiv. Oba střelci se sblížili. Dne 23. srpna 1876 pak oslavili svatbu. (Jiné zdroje ale uvádí, že se setkali až o několik let později a svatbu oslavili 20. června 1882.) Annie a Frank se poprvé objevili ve společné show 1. května 1882, kdy Frankův obvyklý partner onemocněl a Annie ho zastoupila. Bylo to také poprvé, co použila své umělecké jméno Annie Oakleyová. V soukromí si však vždy nechala říkat paní Butlerová. Při vystoupení v St. Paul, v Minnesotě, v březnu roku 1884 se Annie osobně seznámila se Sedícím Býkem (Sitting Bull), vítězem nad Georgem Custerem v bitvě u Little Big Hornu (1876). Svými výkony, ale i vystupováním na něj udělala velký dojem. Po mnoha setkáních a dlouhých společných hovorech ji dokonce adoptoval za dceru a začal jí říkat Watanaya Cicilla (little Sure Shot - malá Jistá rána). Později toto jméno začala používat na svých plakátech. Ona ho zase naučila psát.

Bylo jí 25 let, když se připojila k slavné Wild West Show Williama Codyho, známého spíše jako Buffalo Billa, a působila u něj 17 let. Znamenalo to i změnu pro Franka. Annie zde byla za hvězdu, on to respektoval a nijak na to nežárlil. Své střelecké kariéry vzdal a stal se Annie manažerem. Nedlouho po Annie vstoupila do angažmá i šestnáctiletá Lillian Frances Smith, která se snažila své konkurentky zbavit. A tak Annie, aby si svou pozici udržela, začala uvádět nesprávný věk - ten si snížila o 6 let. Tím se však do řady životopisných údajů začalo vnášet několik variant dat, kdy se co odehrálo, a není vždy zcela zřejmé, která nich je ta správná.

V roce 1887 odcestovala Annie s Wild West Show do Evropy. Tam si získala obdiv řady šlechticů. Britská královna Viktorie jí věnovala vlastní portrét s podpisem, setkala se s císařem Franzem Josefem, v Rusku byla vyzvána velkovévodou Michalem ke střelecké soutěži. Buffalo Bill jí prý odrazoval od toho, aby tuto výzvu přijala, protože si byl vědom, že prohra by pro velkovévodu mohla znamenat ostudu. A měl pravdu a vévoda vskutku svou prohrou ztratil tvář před svou potenciální nevěstou. Annie Oakleyová vystoupila také v několika prvních němých krátkých westernových filmech, kde Buffalo Bill vystupoval.

Po krátké přestávce se pak znovu s Wild West Show vydala do Evropy a vystoupila před korunním princem Wilhelmem a předvedla mu jedno ze svých mistrovských čísel: sestřelení popela z hořící cigarety. Princ ovšem držel cigaretu v ruce, ne v ústech, jako to bylo pro ni jinak obvyklé. Později se pak vtipkovalo, že kdyby místo cigarety strefila korunního prince, mohlo by se předejít první světové válce.

Buffalo Bill se na svých turné přesunoval po železnici. Měl své vlastní vozy, ve kterých cestovali nejen účinkující, ale i zvířata a všechny rekvizity. V roce 1901 však došlo k vlakovému neštěstí, 4 účinkující při něm zemřeli, téměř sto osob bylo zraněno. Annie byla jednou z nich, měla poraněnou páteř. Trvalo několik měsíců, než mohla opět vystupovat. Na kvalitě jejích schopností to ale neubralo. V následujících letech vystupovala spíše na různých exhibicích, ale také v divadle v New Jersey ve hře The Western Girl, která byla pro Annie napsána "na tělo". Annie vyrostla v Ohiu a skutečného osidlování Západu nezúčastnila, přesto se z ní stala hvězda, která image Západu plně ztělesňovala.

V roce 1913 odešli s manželem do důchodu a otevřeli si střeleckou školu. Ve volném čase rybařili a zvali své přátele do svého domu v městě Cambridge na hony. Butlerovi byli mezi místními lidmi velmi oblíbení a srdečně přijímáni. V Cambridge sepsala Annie také svou první autobiografii (Titled Powders I Have Used, 1914), přispívala články také do časopisů věnujících se hobby střelbě, rybaření a jiných sportovních časopisů, ve kterých motivovala jiné ženy, aby se tomuto sportu také začaly věnovat. Doporučovala, aby se naučily střílet jako prostředek sebeobrany.

Když se pak Spojené státy zapojily do první světové války, Annie nabídla sestavit ženský regiment. To ovšem bylo odmítnuto, a tak se manželé Butlerovi zapojili alespoň následujícím způsobem. V první řadě do výcviku střelby vojáků, dále pak i exhibicemi, kterými získávali finanční podporu pro Červený kříž.

Po válce se Annie chystala na návrat. Koncem roku 1922 se ale stala obětí autonehody a trvalo jeden a půl roku, než se z následků uzdravila. Její uzdravení však bohužel nemělo dlouhé trvání. Její oslabené zdraví přestávalo sloužit, a tak se přestěhovala společně s manželem blíže ke své rodině a psala do různých novin své memoáry. 11. listopadu 1926 pak ve věku 66 let v Greenville, v Ohiu, Annie zemřela na zhoubnou chudokrevnost. Její manžel zemřel o pouhých 18 dní později.

autor: jt
Spustit audio