Festival Kolnoa online, chanukové světlo a nepřítel Golem v jidiš básni Perece Markiše

6. prosinec 2020

Je možné zažít velkou lásku po skypu? Dáváte přednost latkes nebo sufganijot? A proč byl pro jidiš básníka Markiše Golem nepřítelem?

Festival Kolnoa u vás doma

Do kina dnes nikdo nemůže. Jedinečnou příležitost zhlédnout tři zajímavé izraelské filmy ale přesto přinese Festival izraelského filmu Kolnoa. Jeho čtvrtý ročník se kvůli koronaviru místo v kině uskuteční online – od 10. do 13. prosince na portále DAFilms. Do biografu ve vašem vlastním obýváku vás spolu s ředitelem festivalu Romanem Lesným zve Jana Šustová. 

Přinese snímek režisérky Keren Ben Rafael, který se jmenuje Konec lásky. „Mapuje lásku v digitální éře, a přehrává veškeré dialogy dvojice, která byla rozdělena mezi Izrael a Francii a kontaktují se pouze po Skypu. Ten důvod je trošičku jiný než současná doba koronaviru, ale nádherně popisuje situaci, kdy se lidé nemohou z různých důvodů stýkat, a přitom se mezi nimi odehrává dost významné drama,“ říká Lesný. 

Dokument Ženy z kadeřnictví se odehrává v haifském kadeřnictví, které patří arabské křesťance. Režisérka Iris Zakiová tam nad umyvadlem nainstalovala kameru a při mytí vlasů zpovídala své nové zákaznice – ať už arabské nebo židovské. 

Třetí festivalový snímek má název Kishon a představuje život významného izraelského spisovatele Ephraima Kishona, který za svou padesátiletou kariéru prodal miliony knih a získal dva Zlaté glóby, přesto však nikdy nenapsal vlastní životopis. 

Symbolem Chanuky je zapalování světel

Ve čtvrtek večer, 25. dne měsíce kislev židovského kalendáře, začíná svátek Chanuka. Ten připadá na dobu nejkratších dnů roku. Patří mezi nejoblíbenější židovské svátky, snad i proto, že jeho symbolem je zapalování světel. Nad smyslem chanukového světla se zamýšlí Leo Pavlát.

„Svátek Chanuka trvá osm dní a po celou tuto dobu se v židovských domech rozsvěcují světla na osmiramenném svícnu zvaném chanukija. Osm světel zpravidla doplňuje i plamen předsunutého světla devátého, jímž se ostatní zažíhají a které hoří spolu s nimi,“ vysvětluje Pavlát. 

„Podrobnosti o chanukových světlech přináší Talmud. Jak uvádí, svíce se každý den přidávají z pravé strany chanukového svícnu, přičemž jako první se zažíhá světlo, které v daný den přibylo. Je tomu tak proto, aby světlo víry symbolicky každý další den svátku ukrajovalo z hájemství temnoty ducha,“ dodává Leo Pavlát.

Židovské tanečnici

„Golem si sytí břich jak v zemi zaslíbené,

slintá jak tlustý vepř, zbývá jen zachrochtat.

Však náhle zalkl se, v chřtánu mu dýchat brání

té žluté hvězdy cíp, co před tím s chutí žral.

Teď došel před tvůj práh, možná znáš zaříkání,

po kterém vyvrhne všechno, co spolykal.“

Tato expresivní slova napsal v roce 1940 jeden z nejvýznamnějších básníků sovětské jidiš literatury Perec Markiš. Od jeho narození uplyne 7. prosince 125 let. Báseň Židovské tanečnici do češtiny přeložil Petr Jan Vinš. Hovořila s ním Daniela Brůhová.

Spisovatel Perec Markiš se narodil na dnešní Ukrajině. Byl popraven spolu s dvanácti dalšími významnými židovskými intelektuály v roce 1952 během takzvané Noci zavražděných básníků. Všichni byli křivě obviněni z vlastizrady.

„Jeho tvorba snad nejlépe ze všech jidiš básníků zosobňuje poetický expresionismus. Vždy jsem Perece Markiše chápal jako poetický protipól k obrazům Marca Chagalla,“ říká Vinš. 

Básně ze sbírky Yerushe, česky Dědictví, za jeho života nevyšly, po jeho smrti byly propašovány ze Sovětského svazu a vyšly až v 50. letech v Buenos Aires. „Z těch básní je cítit určitá deprese, možná rezignace člověka, který asi ví, co ho čeká. Ale přesto neztrácí určitou jiskru naděje,“ pokračuje Vinš. Tato jiskra naděje je podle Vinše nejpatrnější právě v básni Židovské tanečnici z roku 1940. 

„Zároveň v ní Markiš tematizuje první zprávy, které přicházely o holocaustu. Postava Golema je převzatá z židovské tradice, ale u Markiše je v roli nepřítele, který ničí a požírá lidská těla,“ uzavírá Petr Jan Vinš.

Magazín o židovském životě moderuje Tomáš Töpfer.

autoři: Tvůrčí skupina publicistiky - náboženské vysílání , Leo Pavlát
Spustit audio