Fejeton: Pavel Švanda - Letní chodec na lesní cestě

V letech 1971-1990 prošel řadou praktických zaměstnání vesměs manuální povahy, roku 1990 se vrátil k literární a publicistické činnosti a v roce 1992 začal přednášet na Divadelní fakultě JAMU.

V 60. letech publikoval v časopisech Host do domu, Film a doba, v deníku Rovnost aj., v 90. letech mj. v revue Proglas. Knižně vydal mj. Anonymní povídky (1967), Zázraky v malém ráji (1991), Portréty (1994), Zkušenosti (1995), Na obou březích (1996), Libertas a jiné sny (1997), Hodinka profesora Bojera (1998). V roce 2002 přibyla prozaická kniha Krajina s trnem v oku a soubor jedenácti esejů Monstrum a jiná domácí zvířata, v roce 2004 básnická sbírka Cestou z Kainova pohřbu a roku 2006 vzpomínková kniha Paměť esejisty. V roce 2012 vydal sbírku fejetonů a esejů O intelektuálovi, který se necítí dobře.

Brzy tomu bude dvě stě let od chvíle, kdy do našich lesů vyrazil první chodec ze záliby, bez viditelného účelu a cíle. Byl to romantik a přišel k nám, jako tenkrát leckterá móda, z Německa. Od té doby nás už neopustil. Je ale pravda, že letní chodec na lesních cestách je dnes jaksi relativizován módnějšími způsoby pohybu. Především je konfrontován s početnými cyklisty, kteří ho zastiňují a někdy i trochu ohrožují. Vůbec je prostý pěšák v nebezpečí, že bude považován za budižkničemu. Z ekonomického hlediska je rozhodně méně užitečný než jezdec na čemkoliv, co je nutno koupit, nemluvě už o těch, kteří lezou po skalách nebo provozují paragliding. I běžec je proti chodci více in, už proto, že jeho obuv je specializovaná, a proto patřičně oceněná. Chodit můžete skoro v čemkoliv, což navozuje dojem jisté prostomyslnosti.

Cyklobyznys, to je panečku něco, co se dá brát vážně. Výrobci kol se předhánějí, aby nabídli nové a nové, vždy trochu specializované série. Je tu také rozsáhlý trh vhodného oblečení, které je zřejmě v tajemném vztahu nejen k bezpečnosti jezdce, ale i k módním trendům. Rudá barva stíhá černou na bílém podkladu. Někteří cyklisté jako kdyby mířili na pozdní fauvistickou výstavu. A což teprve cyklistické přilby. Tvarem se sice příliš neliší, ale též podléhají zákonům barevné mutace. Mimochodem, kdo si ještě nepovšiml nejnovějších módních kreací na přilbách motocyklistů, toho čeká překvapení, až na něj ze zatáčky zavlaje chochol připomínající ozdoby napoleonských kyrysníků. Dočkáme se obdoby na ochranných přilbách cyklistů? Třeba zálesáckých veverčích ocasů s reflexními prvky nebo králičích paciček pro štěstí? (úryvek)

Celý fejeton uslyšíte v Zelném rynku v sobotu 13. září.