Farářka Sandra Silná: Spíš než povídat, chci lidem naslouchat, dát jim svůj čas a být s nimi
„Jsem ráda, že už mě lidé nevnímají jen skrze moje tetování nebo vaření piva,“ říká farářka Církve československé husitské Sandra Silná.
I když je mediálně aktivní a bere to jako součást svojí práce, stále ji zájem o rozhovory překvapuje. „Myslím, že je to mojí otevřeností, protože i když jsem farářka, používám neteologický a necírkevní jazyk – je to tak pro mě přirozenější. Možná to je i souhrnem poněkud nevšedních věcí, kterým se věnuji ve volném čase,“ popisuje Silná, jak se dívá na zájem médií o svoji osobu.
Čtěte také
„Podstata toho, co chci lidem předat, je ale úplně v něčem jiném. Víc než v mluvení to spočívá v naslouchání, v tom vidím smysl – dát lidem svůj čas a být s nimi, prožívat. Toho se v dnešní době nejvíc nedostává. Aby na vás měl někdo čas, aby naslouchal vašim trápením, starostem a to bez jakéhokoliv hodnocení,“ vysvětluje, co vnímá jako svůj prvotní úkol.
Hlavní těžiště své práce vidí v duchovní oblasti a tématech. „Poselství víry, nějaký druh inspirace, světla. Moje farářská činnost má mnoho rovin,“ dodává.
Předsudky a mýty
Byť měla původně jiné životní plány, zásadní zvrat v jejím životě se odehrál poměrně rychle. „Všechno to šlo ráz na ráz. Během dvou let od absolvování školy, křtu a biřmování jsem byla vysvěcena na farářku. V mé rodině a okolí to způsobilo velké překvapení. Dodneška si pamatuju údiv mé maminky, když se mě ptala: ‚A to budeš teď jeptiška nebo co?‘ Povědomí o tom, jak fungují církve, v té době v naší rodině nebylo.“
Jaké mýty nebo představy panují kolem jejího povolání? „Často se mi stává, že když mluvím s lidmi, kteří mě neznají, tak mi v nějakou chvíli řeknou, že jsou překvapení, jak jsem normální. Je to jeden z předsudků, že duchovní nemají být nebo nejsou takoví. Ráda volím srozumitelná slova a výrazy, protože chci předat nějaké poselství. A to musí být srozumitelné,“ říká Sandra Silná.
Kudy vedla její cesta k teologii? Jaký má pohled na římskokatolickou tradici? A jak vypadají její Vánoce a konec roku? Poslechněte si v záznamu rozhovoru Apetýtu s Janou Kobylinskou.
Související
-
Na vánoční příběh slyší dítě i ten nejstarší, zas a znova nás to utváří, míní farářka Kopecká
„Vánoční příběh oslovuje prakticky každého prakticky od dětství,“ říká farářka Martina Viktorie Kopecká. „Advent je o tom uvěřit ve světlo, i když nás ještě obklopuje tma.“
-
Církev u mě měla vždy přednost. Počítala jsem s tím, že budu farářkou, říká Petra Šáchová
Bývalá farářka i modelka a držitelka titulu Miss z roku 1970, to je Petra Šáchová. O svém životním příběhu a službě v církvi si povídala v Apetýtu s Jarkou Vykoupilovou.
-
Za lidskými útoky je často bolest, nepochopení nebo potřeba si povídat, všímá si farářka
Lidé mi říkají, že jim připadám normální, směje se farářka Církve československé husitské v Brně Sandra Silná. Všechny moje přešlapy mě udržují přístupnou pro lidi.
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
