„Exemplární příklad střetu zájmů.“ Exposlanec Mihola z Brna hlasoval pro vyšší odměnu v nové práci, podjatost nenahlásil

25. říjen 2021
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Brněnský zastupitel a exposlanec Jiří Mihola

Brněnský zastupitel a dnes už bývalý poslanec Jiří Mihola z KDU-ČSL si pomohl k lepší odměně v nové práci. Těsně před sněmovními volbami dostal místo projektového manažera v Muzeu města Brna. Aniž by nahlásil podjatost, hlasoval krátce poté v brněnském zastupitelstvu pro navýšení vlastního úvazku. Tvrdí, že chybu neudělal. Opozice to kritizuje, stejně jako protikorupční spolek Oživení. „Exemplární příklad střetu zájmů,“ komentoval právník a předseda spolku Marek Zelenka.

Úterý 12. října 2021. Schůze Zastupitelstva města Brna. Bod číslo 49. Diskuze a hlasování o návrhu na rozšíření úvazku a tím pádem i navýšení odměny pro projektového manažera, který bude mít v Muzeu města Brna na starosti obnovu secesní Arnoldovy vily a její přetvoření na Centrum dialogu zaměřující se na historii menšin žijících na Moravě.

Čtěte také

Čeho se materiál v kostce týká? Místo čtvrtinového úvazku navýšení na celý. Místo hrubé odměny 15 tisíc korun měsíčně navýšení na 68 tisíc. Právě kvůli tomu zazněl do pléna dotaz z opozičních lavic na to, kdo vlastně má místo projektového manažera obsadit. „Nějaká kontrolka v hlavě mi blikala: ‚Zeptej se na to a uvidíme, jaká bude odpověď.‘ Nevěděl jsem konkrétně, kdo to bude. Měl jsem v hlavě dvě jména. Pan Mihola byl jeden z nich. Myslel jsem si spíš, že to místo bude vytvořeno pro někoho jiného, nicméně je to úplně špatně,“ vysvětluje zpětně svůj dotaz opoziční zastupitel David Aleš, nyní nezávislý, dříve zvolený za hnutí ANO.

Otázka bez odpovědi

David Aleš tehdy odpověď nedostal. Ani od úředníků magistrátu včetně vedoucí odboru kultury, ani od radních. Podle nich totiž ještě výběrové řízení neskončilo. Ředitel Muzea města Brna Zbyněk Šolc z ODS na schůzi zastupitelů nebyl. Později ale potvrdil, že vystudovaný historik a lidovecký zastupitel Jiří Mihola od něj o vítězství ve výběrovém řízení už věděl. „Výběrové řízení bylo vyhlášeno v polovině září. Výsledky byly uchazečům oznámeny 1. října a deklarovaný nástup je od 18. října,“ dokládá Šolc s tím, že se do řízení přihlásili tři zájemci.

Jiří Mihola (KDU-ČSL) hlasoval bez nahlášení podjatosti pro navýšení svého budoucího úvazku.

Mihola nyní taky připouští, že o tom, že ve výběrovém řízení uspěl, už při hlasování na zastupitelstvu věděl. Přesto při projednávání bodu mlčel. „Tam bylo těch bodů víc a já se přiznám, že jsem si to ani neuvědomil, navíc to nebyl dotaz na mě, takže já jsem na to sám nereagoval. Přece nejsem kompetentní osoba, abych řekl, že to výběrové řízení už netrvá, a že je vybráno. A vlastně tahle otázka se tam už potom neřešila, tam se řešily bezejmenné, takže jsem do toho těžko mohl vstupovat. Nejsem ředitel a pan ředitel tam nebyl a na něho ten dotaz byl vznesen,“ brání se Mihola.

Když je něco psáno, tak je to dáno

Hájí se taky tím, že v té době ještě neměl podepsanou smlouvu. „Teprve když je něco psáno, tak je to dáno. A v tu chvíli to nebylo. Smlouvu jsem tam byl podepsat až následující… jestli to byla středa, nebo dokonce čtvrtek. Takže nic v té chvíli podepsáno nebylo. To je přece zásadní rozdíl. Já si to mohl rozmyslet nebo oni si to mohli rozmyslet,“ tvrdí brněnský zastupitel, pověřený vedoucí katedry historie Pedagogické fakulty Masarykovy univerzity a předtím osm let poslanec, který letos ve sněmovních volbách nekandidoval. Do práce na Muzeum města Brna nastoupil v pondělí 18. října, necelý týden po jednání zastupitelstva.

Mladá fronta Dnes dříve upozornila, že Jiří Mihola v roce 2019 zastával 29 různých funkcí, proti čemuž se sám důrazně ohrazoval tím, že vše zvládá. Dříve tento rok se taky neúspěšně hlásil na pozici ředitele Muzea města Brna. „Jako zcela zásadní úkol vnímám rehabilitaci Arnoldovy vily nacházející se v těsném sousedství vily Tugendhat. O její záchranu a další odpovídající využití jsem bojoval již jako zastupitel a radní MČ Brno-sever, v době, kdy v ní sídlila nejstarší brněnská mateřská škola, která tam však ze statických důvodů a celkového neutěšeného stavu vily i zahrady měla končit,“ napsal ve své koncepci přiložené k přihlášce o místo ředitele.

Koncepci má Český rozhlas k dispozici, celou si ji můžete přečíst zde, včetně koncepce vítěze a současného ředitele muzea Zbyňka Šolce.

„Vím, že některá místa jsou obsazována politicky, byť si zrovna myslím, že toto místo je odborné. Zavánělo to dojmem, že bylo vytvořeno přímo pro něj, byť nezpochybňuji jeho kvality v oblasti historie, ale budiž, stalo se. Ale to, že se pan Mihola nedokázal jako chlap přihlásit a nahlásit podjatost, anebo z toho sálu aspoň odejít, tak to mi přijde úplně špatně,“ komentuje to opoziční zastupitel Aleš.

Arnoldova vila stojí v sousedství brněnských vil Tugendhat a Löw-Beer ve čtvrti Černá Pole. Postavil ji architekt a stavitel Josef Arnold v roce 1862. Později v ní bydleli příbuzní Tugendhatů a Löw-Beerů. Dům nechali těsně před světovou válkou upravit ve stylu art deco s prvky secese. Vilu v roce 1939 zabralo gestapo. V roce 1951 bylo rozhodnuto o jejím dalším využití – sloužila jako mateřská škola. A to až do roku 2012, kdy byla z důvodu nevyhovujících hygienických a statických podmínek zavřena. Čtvrť Brno-sever, na jejímž území vila stojí, začala později iniciovat její obnovu, na úpravě zahrady se podíleli dobrovolníci a nadšenci do architektury. Dalšímu chátrání má zamezit oprava vily za asi 120 milionů korun. 36 milionů Brno získalo z takzvaných norských fondů. Do roku 2024 má ve vile vzniknout Centrum dialogu věnující se historii menšin žijících na území Moravy. Zahrada Arnoldovy vily bude propojená se zahradami vil Tugendhat a Löw-Beer, se kterými v jednom cípu sousedí.

Jednací řád: možnou osobní výhodu musí zastupitel oznámit

V jednacím řádu brněnských zastupitelů přitom jasně stojí toto: „Veřejný funkcionář je povinen při jednání Zastupitelstva města Brna, ve kterém vystoupí v rozpravě, předloží návrh nebo je oprávněn hlasovat, oznámit svůj poměr k projednávané věci, jestliže se zřetelem k výsledku projednání věci by mu mohla vzniknout osobní výhoda nebo újma anebo má-li na věci jiný osobní zájem.“ 

Miholova obhajoba by podle protikorupčního experta spolku Oživení Marka Zelenky neobstála před výkladem zákona o střetu zájmů. „Já to vidím jako naprosto exemplární příklad střetu zájmů. Důležité je taky zmínit, že úplně nejde o jeho osobní pocit a dojem, jestli je nebo není ve střetu zájmů. Měl by to vnímat z pozice nějakého průměrně vzdělaného voliče, jak se na to bude dívat. Z toho, co o té situaci vím, tak já být průměrně vzdělaným voličem, tak si řeknu, že pan zastupitel hlasoval o svém vlastním platu a to ještě tak, aby o tom nikdo v zastupitelstvu ani z veřejnosti nevěděl, protože v tom materiálu se jeho jméno neobjevuje. A až když zvýšení toho úvazku prošlo, tak šel podepsat smlouvu, jako by čekal, zda jeho nová pozice bude dostatečně ohodnocena. Možná to tak nebylo, ale takto si to veřejnost může vyložit a je to naprosto zbytečný tah a znevěrohodnění jak toho hlasování, tak nové pozice, tak nějakého hospodárného vynakládání veřejných prostředků,“ vysvětluje svůj postoj Zelenka.

Náměstek: zeptám se právníků

Lidovecký první náměstek brněnské primátorky a tedy Miholův stranický kolega Petr Hladík také hlasoval pro to, aby byl úvazek v Muzeu města Brna navýšen. Sám dlouhodobě obnovu Arnoldovy vily prosazuje. Jestli bylo Miholovo hlasování špatně, to nedokázal říct. „Jestli měl nahlásit střet zájmů nebo ne, to fakt nevím. Asi jo, ale nevím. Zeptám se právníků, to je zajímavá otázka,“ odpověděl pouze.

Radní Marek Fišer z Pirátské strany, pod kterého kulturní oblast spadá, zase tvrdí, že o obsazení postu Jiřím Miholou nevěděl. „Mně to přijde celé docela šílené. Já jsem to nevěděl, že to pan Mihola dostane, když se to probíralo na zastupitelstvu. Pan Mihola tam seděl a dost mě překvapuje, že v ten moment minimálně nenahlásil podjatost a vlastně o tom hlasoval. Což si myslím, že je i v rozporu s jednacím řádem,“ říká Fišer.

Podle něj by teď o Miholově setrvání ve funkci měl rozhodovat ředitel muzea Šolc. Ten říká, že si myslí, že o střet zájmů nešlo a že ho mrzí, že na schůzi zastupitelů nebyl a nemohl tam tak celou věc vysvětlit. Dodává také, že tříletý projekt obnovy Arnoldovy vily hrazený částečně z norských fondů, měl mít původně na starosti on sám, ale tvrdí, že takto náročnou věc musí mít pod sebou někdo, kdo se jí může věnovat naplno.

„V projektu obnovy Arnoldovy vily bylo původně počítáno jen s 3x 0,25 úvazkem + jeden externista. Tedy manažer projektu, finanční manažer, asistent a PR projektu + externí administrátor. Původní představa bývalého vedení bylo sloučení pozice projektového manažera s ředitelem muzea. Toto je za mně nereálné, řídit projekt v hodnotě přes 100 milionů korun a zároveň celou organizaci,“ obhajuje navýšení úvazku pro manažera projektu Šolc.

9. června 2021 – výběrové řízení na ředitele Muzea města Brna vyhrává Zbyněk Šolc a do funkce ho jmenuje Rada města Brna. Poráží dalších sedm uchazečů včetně Jiřího Miholy

24. srpna 2021 – nový ředitel Šolc žádá dopisem magistrát o dofinancování mzdových nákladů na nové pracovní místo projektového manažera pro obnovu Arnoldovy vily

15. září 2021 – vyhlášení výběrového řízení na projektového manažera pro obnovu Arnoldovy vily. Termín pro odeslání přihlášek vyprší 30. září

1. října 2021 – ředitel muzea Šolc oznamuje třem kandidátům výsledky výběrového řízení, vítězí Jiří Mihola

12. října 2021 – úterní hlasování Zastupitelstva města Brna, kde Jiří Mihola hlasuje pro rozšíření úvazku a navýšení platu funkce, kterou má obsadit. Podle svých slov smlouvu podepisuje ve středu nebo čtvrtek poté

18. října 2021 – nástup Jiřího Miholy do funkce projektového manažera na Muzeu města Brna

20. října 2021 – Jiřímu Miholovi končí mandát poslance, kterým byl posledních osm let. V letošních sněmovních volbách nekandidoval

V tomto volebním období brněnské vládnoucí koalice ODS, KDU-ČSL, Pirátů a ČSSD to není poprvé, kdy výběrové řízení na některé z placených vyšších míst v organizacích města vyhrál současný nebo bývalý politik. Platí to i pro samotného ředitele muzea Zbyňka Šolce z ODS, který je zároveň místostarostou čtvrti Královo Pole.

Deník N například loni upozornil na to, že ředitelkou Domova pro seniory Kociánka se stala bývalá předsedkyně jihomoravských sociálních demokratů Naděžda Křemečková, anebo že tajemníkem magistrátu se stal do té doby náměstek primátorky a sociální demokrat Oliver Pospíšil. Současné vedení města taky do funkce ředitelky Domova seniorů Foltýnova po výběrovém řízení poslalo starostku Brna-Ivanovic Janu Bohuňovskou z ODS. A na magistrátu za vlády této koalice začal pracovat i sociální demokrat a bývalý starosta čtvrti Černovice Pavel Blažík, a to jako vedoucí úseku třetího náměstka primátorky, sociálního demokrata Jiřího Olivy.  

autor: Tomáš Kremr
Spustit audio