Epidemioložka Renata Ciupek: Epidemie žloutenky může trvat až dva roky

9. duben 2026

Jihomoravský kraj zatím prohrává boj s epidemií žloutenky. Za první čtvrtletí roku 2026 tam hygienici zaznamenali 275 případů onemocnění. Tento počet tvoří bezmála třetinu případů z celé České republiky. Přitom je pravděpodobné, že číslo neodpovídá realitě, protože část nemocných se nedaří odhalit.

Legislativa sice nemocným nařizuje povinnou hospitalizaci na infekčním oddělení a zavazuje je, aby spolupracovali s hygieniky. Například jsou jim povinni nahlásit, s kým se stýkali a koho mohli nakazit. V praxi je to ale složitější.

Čtěte také

„Vzhledem k tomu, že je tam dlouhá inkubační doba až padesát dnů, tak někteří lidé si úplně přesně nevzpomenou, které další osoby by mohly být s nimi v rizikovém kontaktu, nebo o nich ani nevědí. Což je právě případ té skupiny, která patří k nejpostiženějším, a to jsou lidé na okraji společnosti. Těch je mezi nemocnými jedna čtvrtina,“ vysvětluje ředitelka protiepidemického odboru Krajské hygienické stanice Jihomoravského kraje Renata Ciupek.

I tak je ke každému případu navázáno až několik desítek osob, u kterých epidemiologové provádí opatření, aby zabránili dalšímu šíření onemocnění. Jednou z možností je post-expoziční vakcinace. Tu šéfka jihomoravských epidemiologů považuje za velmi účinnou. „Za první čtvrtletí roku 2026 bylo vytipováno více než 1 700 rizikových kontaktů, z nichž většině byla aplikována post-expoziční vakcinace. Zhruba u 95 % takto očkovaných se podařilo zabránit rozvoji onemocnění,“ doplňuje Ciupek.

Jak se žloutence A můžeme bránit? Je vhodné se nechat očkovat? A proč nemůžeme čekat brzký konec epidemie? Odpovědi na tyto i řadu dalších otázek přinese rozhovor s ředitelkou  protiepidemického odboru Krajské hygienické stanice Renatou Ciupek.

Spustit audio

Mohlo by vás zajímat

Nejposlouchanější

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí

Karin Lednická, spisovatelka

kostel_2100x1400.jpg

Šikmý kostel 3

Koupit

Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.