Ecce Homo - Friedensreich Hundertwasser

19. únor 2005
Ecce homo

Před pěti lety zemřel na náhlou zástavu srdce 72tiletý umělec, jehož by někteří kritikové nejraději zabili už dávno. Na palubě lodi Queen Elizabeth II v Pacifiku nedaleko Nového Zélandu postihla srdeční příhoda věhlasného rakouského grafika, malíře a avantgardního architekta Friedensreicha Hundertwassera.

Narodil se ve Vídni, a to jako Friedrich Stowasser, v polovině prosince 1928. Později konstatoval, že první část jeho příjmení tvoří "slovanská číslovka", a tak ji přeložil do němčiny, tak vznikl Friedensreich Hundertwasser. Být Čechem, stal by se z něj Béďa Stovod, ale světovosti by patrně nedosáhl. Na akademii výtvarných umění ve Vídni pobyl celé tři měsíce a poté prohlásil, že jej ti nýmandi nemají čemu naučit. Ve své tvorbě se inspiroval vídeňskou secesí, tedy Gustavem Klimtem, ale také třeba Egonem Schielem. To je patrné na jeho rané tvorbě z 50. let, kdy si oblíbil dvojici barev, černou a jasně zelenou. Už tehdy projevoval hluboký zájem o přírodu a o její osud v přetechnizované společnosti. Hundertwasserovy první manifesty provokovaly měšťáky, stejně jako jeho exhibice. Svlékl se donaha v Galerii Hartmann v Mnichově, stejně jako v r. 1968 ve vídeňském vysokoškolském klubu. Exhibice intelektuální i fyzické však nebyly samoúčelné, jejich autor se jednak snažil upozornit na svoje environmentální teorie a také bojoval proti přehnané racionalitě v architektuře.

Logo

Jeho kritikové upozorňují na jeho vlastní racionalitu, podle níž mu vyšlo, že pokud neprorazí svým dílem, musí tak učinit jiným způsobem, třeba tím, že se svlékne a bude přitom číst svoje prohlášení. Představa racionálního kalkulu vypočítavého obchodníka pracujícího s líbivými formami, skoro s kýčem, se nabízí stále, pokud kriticky budeme sledovat vývoj Hundertwasserovy tvorby. Kolik je v jeho chování skutečného přesvědčení je velmi těžko odhadnout. Nicméně už v r. 1968 si Hundertwasser pořídil loď, již nechal v Benátkách přestavět a s níž pak podnikl množství romantických plaveb. V Japonsku jej okouzlily kresby a zpracoval podle nich několik grafických listů, na Rio Negro bojoval za záchranu deštných pralesů, v Senegalu se spřátelil s prezidentem a vypracoval pro zemi sérii poštovních známek. Vůbec neodmítal žádný zdroj příjmu, v přízemí "jeho" domu na Löwengasse ve Vídni je obchod, kde si můžete koupit cokoliv "Hundertwasser made" - od plakátu přes šátek až po hrníček. Navrhoval třeba i žetony pro kasino Austria či letáky Anschluss II, čímž mínil vstup Rakouska do EU.

Logo

Ačkoliv se architektuře začala věnovat až po padesátce, proslavila jej nejvíce. Hundertwasser nesnášel pravé úhly, strohou, přísně užitnou architekturu, liboval si v ornamentech a nejrůznějších dekoracích, a jeho domy proto připomínají spíše stavby z říše fantazie. Byl velmi úspěšný: z padesáti jeho projektů jich byla uskutečněna celá polovina. Stal se zosobněním postmoderní architektury a za jeho domy se dodnes pořádají poznávací výlety. Architekti jej však nesnášejí a nesmířila je s ním ani jeho smrt. Hundertwasserovy stavby jsou pro ně zosobněním kýče, návrat do dětství skrze jejich podobu je pouze útokem na city a konec konců, zkuste si v takovém domě koupit byt, to abyste patřili k horním 10.000. Přesto musíme přiznat, že Friedensreich Hundertwasser patřil k rodu všestranně nadaných lidí. Ať už jeho stavby oceníme či zatratíme, zůstalo tu po něm nevšední a nepřehlédnutelné dílo. Hezký den!

Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.

Václav Žmolík, moderátor

tajuplny_ostrov.jpg

Tajuplný ostrov

Koupit

Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.