Ecce Homo - Ctibor Tovačovský z Cimburka

26. červen 2004
Ecce homo

Dnes je to tomu už 510 let, co zemřel Ctibor Tovačovský z Cimburka, hejtman markrabství moravského a autor významného právnického kodexu - Knihy tovačovské.

Ctibor Tovačovský se narodil někdy kolem r. 1438 na Tovačově, který tehdy držel jeho otec Jan, zemský moravský hejtman a přítel Jiřího z Poděbrad. Jan Tovačovský z Cimburka se stal klíčovou postavou husitského hnutí na Moravě, když jako stoupenec krále Zikmunda prodělal hlubokou ideovou a náboženskou konverzi. Umožnilo ji zajetí, do nějž se dostal r. 1420 za bitvy pod Vyšehradem. Po propuštění zůstal na straně kalicha a jeho nepřátele potíral v Čechách i doma na Moravě, kde často odolávat náporu vojsk Zikmundova zetě Albrechta Rakouského. Jeho syn byl jednou z nejpřednějších osobností našeho národa v 15. století. Vzdělání získal u husitských kněží, nenaučil se proto dobře latinsky, ale velmi dobře se orientoval v státnických a právních záležitostech. Jeho otec jej totiž už od dětství brával na zasedání panských soudů a sněmů. Toto prostředí ho ovlivnilo natolik, že pak mečem i perem hájil královu osobu a jeho politiku. Když dne v červenci 1467 povstala proti Jiřímu slezská Vratislav, porazil slezské vojsko v bitvě u Ptačkova. Jiří Ctiborovi plně důvěřoval, proto ho poslal v roce 1469 s posláním k polskému králi Kazimírovi IV. do Krakova, kde vyjednával o jagellonské kandidatuře na český trůn.

Logo

Po smrti svého otce převzal Ctibor funkci nejvyššího moravského hejtmana, působil jako dvorský sudí i nejvyšší kancléř. Když zemřel v březnu 1471 i král Jiří, vypravil se Ctibor znovu do Polska. Po kutnohorské volbě z května 1471 přijel v čele poselstva oznámit polskému panovníkovi, že jeho patnáctiletý syn Vladislav byl zvolen českým králem. Z titulu moravského hejtmana musel řešit složitou politickou situaci v zemi. Kandidatura Matyáše Korvína byla sice na kutnohorském sněmu odmítnuta, ale to nic neměnilo na tom, že ovládal velkou část zemí Koruny české včetně Moravy a stála za ním Panská jednota. Proto se mohl nechat v Jihlavě korunovat papežským legátem na českého krále a zahájit boj proti Jagelloncům. Zásluhou Ctibora Tovačovského bylo na konci r. 1476 dojednáno v Olomouci příměří, které odevzdalo Čechy do rukou Vladislava, zatímco Matyáš ovládl všechny vedlejší země. Štěstím pro Moravu bylo, že tu prakticky veškerá správní moc připadla právě Ctiborovi z Tovačova, který dokázal manévrovat mezi oběma stranami. Jako jeden z mála spravoval Moravu k jejímu prospěchu, neboť byl člověkem vysokých morálních kvalit a stoupencem práva.

Logo

Dokázal to i ve svém myšlenkovém a literárním odkazu. Jeho přičiněním se už r. 1480 začalo u moravského zemského soudu při jednáních a při zápisu do zemských desek užívat češtiny namísto latiny. Morava v tomto ohledu předběhla Čechy, kde byl podobný krok nařízen až zemským sněmem 13. března 1495. Bylo to jedno z opatření, kterým chtěl Ctibor Tovačovský jako moravský zemský hejtman a dvorský sudí přispět k lepšímu uplatňování práva v zemi. Stejnému účelu měla sloužit i příručka moravského práva, jejíž název zní Paměť obyčejů, zvyklostí starodávných a řízení práva v markrabství moravském, která se dnes označuje jako Kniha tovačovská . Ctibor Tovačovský je kromě toho autorem spisu Hádání Pravdy a Lži o kněžském zboží a panování jich , které připsal králi Jiřímu. Pravda je tu alegorií kališnické církve, zatímco Lež personifikuje církev římskou. Ve spise se projevují Tovačovského mravní názory i postoj ke králi Jiřímu, kterého autor ctí a vyzdvihuje jeho lidské i vladařské schopnosti. Navíc díla pana Ctibora "vynikají jadrností jazyka a libou výmluvností", jak tvrdí Jakub Malý. A to není málo, říkám já. Hezký den!

Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Když vás chytne klasika, nikdy vás už nepustí. I kdybyste se před ní plazili.

Petr Král, hudební dramaturg a moderátor Českého rozhlasu

Nebojte se klasiky!

Nebojte se klasiky!

Koupit

Bum, řach, prásk, křup, vrz, chrum, švuňk, cink. Už chápete? Bicí! Který nástroj vypadá jako obří hrnec ze školní jídelny potažený látkou? Ano, tympán! A který připomíná kuchyňské police? A který zní jako struhadlo? A který jako cinkání skleničkami? A který zní jako vítr?