Ecce Homo - Alois Pražák

Ecce homo

Před 185 lety se narodil v Uherském Hradišti Alois Pražák, český politik a rakouský ministr. Pražáků bylo v české a moravské politice několik a navíc tenhle je už trochu dávno. Je vůbec nějaký důvod, abychom si jej připomínali? Tak by mohla zaznít otázka, na niž, když už jsem si dal tu práci, musím samozřejmě odpovědět - ano! To však vyžaduje vysvětlení, takže bod první. Víte, kde a co je v Brně Pražákův palác?

Vězte, že to je skutečně palác, jenž nechal postavit a pak i obýval zmíněný Alois Pražák. Jeho potomci tam bydleli ještě dlouho poté, myslím že dokonce i po 2. světové válce, kdy dům zabavil revoluční národní výbor. Umělecká instituce Moravská galerie jej získala až po r. 1989 a využila jej ke zřízení jedné ze svých expozicí. Dr. Pražák přišel ke svému paláci tak, že jako přední moravský politik, říšský poslanec a ministr podporoval v závěru 70. let 19. století myšlenku vybudovat v Brně vlastní české kulturní a společenské středisko. Vznikla Akciová společnost Besedního domu (později Matice BD), která v září 1869 získala pozemek na plánované okružní třídě vznikající na místě zbouraných hradeb. Dnes je to v onom úseku Husova ulice, dříve Eliščina třída. Prestižní projekt byl svěřen Theofilu Hansenovi, osvědčenému architektovi zastávajícímu ideál řecké renesance. V letech 1870-73 byla nákladem 147.579 zlatých vybudována jedna z nejkrásnějších brněnských staveb. V podobném duchu pak Hansen v sousedství navrhl obytný palác pro Pražákovu rodinu. Tento stavební soubor patří k mimořádně hodnotným architektonickým celkům brněnské okružní třídy i celého města.

Alois Pražák

Sám Alois Pražák vystudoval práva v Brně a Olomouci a od r. 1844 působil jako brněnský advokát. V revolučním roce 1848 jako poslanec moravského sněmu hájil moravské zájmy proti sjednocovacímu úsilí z Prahy. Po r. 1861 byl poslancem moravského zemského sněmu a říšské rady a patřil k vůdčím staročeským politikům na Moravě. Účastnil se všech vyjednávání s Vídní v 60. a 70. letech. Po neúspěchu jednání o fundamentálních článcích s Hohenwarthovou vládou r. 1871 setrvali čeští poslanci v pasivní rezistenci. Nikoliv však jejich moravští kolegové v čele s Pražákem, kteří už r. 1874 vstoupili do říšské rady. V r. 1879 byl Alois Pražák jmenován ministrem bez portfeje. Když česká politická reprezentace nakonec říšskou radu obeslala, vedl Pražák v letech 1881-87 v Taafeho vládě i ministerstvo spravedlnosti. Z titulu své vládní funkce se podílel významně na přípravě tzv. Stremayrových jazykových nařízení, jež měla být prvním krokem ke zrovnoprávnění češtiny s němčinou v českých zemích. Pražák byl i jednou z vůdčích postav punktačních jednání r. 1890. Ta však nakonec zkrachovala stejně jako politika staročechů a dvaasedmdesátiletý Pražák odešel z vlády i z aktivní politiky. V té době byl již povýšen do šlechtického stavu a byl členem panské sněmovny až do své smrti v lednu 1901. Je pochován v Mařaticích u rodného Uherského Hradiště.

Vznik Besedního domu proti vůli většinové německé politické reprezentace města Brna i moravské země byl podporou národnímu úsilí české společnosti na Moravě. Alois Pražák stál i za objednávkou výstavby nemocnice U svaté Anny, která byla rovněž zadána Hansenovi. I po odchodu do soukromí prosazoval neúnavně myšlenku ústavních změn ve prospěch autonomního postavení českých zemí v rakousko-uherské monarchii. Tři desítky let byl vůdčí osobností české Moravy a nejvýznamnějším českým politikem 19. století na Moravě. Je proto s podivem, že se po něm kromě obytného paláce na Husově č. 18 jmenuje už jen ulice v Horních Heršpicích, jistě by si zasloužil více. Hezký den!