Drahé české potraviny? Kdyby výrobci do cen promítli celé zvýšené náklady, budou neprodejné, tvrdí prezidentka Potravinářské komory Večeřová

Kdy se zastaví růst cen potravin a jak by pomohlo snížení DPH? A existují ještě další možnosti, jak potravinářskému sektoru, potýkajícímu se naráz s inflací a zvýšenými cenami vstupů a energií, pomoci? Vladimír Kroc se ptá prezidentky Potravinářské komory Dany Večeřové.

Apelujete na vládu, aby kvůli rostoucím cenám plynu co nejdřív zavedla pro firmy kompenzace cen energií, což státům EU umožňuje tzv. dočasný krizový rámec. Jaké je vaše představa o těchto kompenzací?

Já naprosto rozumím tomu, že ve státním rozpočtu nejsou peníze, že je nějakým způsobem omezený. My ani nechceme plošné kompenzace – byť by to byl samozřejmě ideální stav, ale víme, že na to peníze nejsou – takže se snažíme alespoň o kompenzaci pro malé a střední podniky, které jsou postiženy nejvíc, protože nejsou schopny si vytvářet rezervy nebo někde ušetřit.

Dokonce jsme zpracovali analýzu, kolik by stálo, kdyby se kompenzace týkaly energeticky náročných podniků, které měly o 30 % větší náklady na energie než v loňském roce, a ostatních podniků se zvýšením o 50 %. Vyšlo nám to v nižších jednotkách miliard, řekněme do pěti miliard. A těch 5 miliard už je opravdu hodně.

Čtěte také

Takže nechceme plošné kompenzace, nechceme je pro všechny, ale prosím, udělejte aspoň něco, protože se dostáváme do situace, kdy ostatní státy kompenzují zemědělství i zpracovatelský průmysl a my začínáme být nekonkurenceschopní, protože máme náklady daleko větší.

Co by se stalo, kdyby výrobci potravin do cen promítli veškeré zvýšené náklady, což, jak tvrdíte, ve většině zatím neudělali?

Tak já jsem říkala někdy v březnu, v dubnu, že se ty náklady zvýší o 40-80 %. Teď bohužel musím říct, že se náklady řadě výrobců, zejména těch malých a středních, zvedly o 100 % a to skutečně nikdo není schopen promítnout do koncové ceny, protože to by bylo opravdu neprodejné, když k tomu ještě připočteme obchodní přirážky řetězců.

Když si vezmu třeba jenom chleba – tam asi došlo včera trošku k nepochopení na té tiskové konferenci – tak výrobce dodává do obchodu, jako velkoobchodní dodavatelskou cenu, kilo Šumavy o 5,50 Kč dražší, než bylo v loňském roce. Samozřejmě mi psali spotřebitelé, že na obchodě je o 10-12 korun dražší, ale to už je zase záležitost obchodníka, nikoliv toho dodavatele. Aby tam promítl celou tu cenu, tak by to kilo Šumavy musel do obchodu dodávat o 12-13 korun dražší.

Čtěte také

Mouka zdražila meziročně o 84 %, oleje a tuky o 53 %. Nemůže to být podobné jako u pohonných hmot, že si výrobci zkrátka neúměrně zvyšují ty marže?

Já bych to nesváděla v tomto případě na výrobce.

Připouštíte, že to může být obchod?

Obchod určitě, i když si myslím, že výrobci i obchod se teď drží tak nějak rozumně zpátky, protože kdyby se tam skutečně promítlo všechno a i ten obchod by si nechal své obří marže, tak to bude opravdu neprodejné. Ale je potřeba si uvědomit, že třeba pšenice, když se bavíme o té mouce, tak ta se zvedla oproti loňskému roku o 100 %.

Proč zvlášť naléhavě žádá kompenzaci od státu svaz pekařů a cukrářů?

Protože právě oni mají ty problémy, o kterých jsme tady mluvili. Jim se zvedla cena mouky o 100 procent. Vím, že mi někteří pekaři už někdy v březnu říkali: podívej se, já jsem kupoval kilo mouky za 6,50 Kč, teď ji kupuji za 13 Kč. Ti tím byli postiženi asi nejvíc, protože cena pšenice tou paniku, která tady vznikla – ale samozřejmě také vyčkáváním zemědělců, protože proč by si nepočkali na lepší cenu – šla enormně nahoru, opravdu o 100 % nahoru.

Samozřejmě mlynáři, kteří vyrábí tu drahou mouku, tak těm se zvedla cena 70 %, protože pšenice je největší složkou toho jejich výrobku. A pekaři, ti mají mouku na výrobku z 20-30 %, tak těm se zvedla i energie, protože pekařina je extrémně energeticky náročná výroba. Takže tam bohužel není moc jako prostoru pro to, aby to bylo levnější.

Čtěte také

Ministr zemědělství Zdeněk Nekula na svém Twitteru napsal, že kvůli klesajícím cenám pšenice na světových trzích lze očekávat zlevnění pečiva. Očekáváte to taky?

My to očekáváme taky, ale skutečně se pšenice musí vrátit na tu předkrizovou cenu.

Promiňte, že vám skáču do řeči: já jsem si tady vypsal, že hlavní ekonom Moneta Money Bank Petr Gapko upozornil, že na světových trzích se cena pšenice i ropy podle něj vrátila na úroveň přelomu roku. Otázka tedy zní, proč ty ceny v obchodech dál rostou.

Protože to nejde tak rychle. Jak už jsem říkala, v současné době je nakoupená pšenice a mouka za ty drahé ceny. Česká republika je v tom bohužel trošku specifická, protože řada dodavatelů pšenice a obilovin tuto situaci vnímá a čeká, že by se ta cena eventuálně mohla zvednout, takže tady ten obchod trochu přestal fungovat.

Mlynáři teď vyrábí mouku z té drahé pšenice. Takže my doufáme, že k poklesu určitě dojde, ale rozhodně to nepůjde, jak si představoval pan ministr, ze dne na den, ale zabere to skutečně takové tři, čtyři měsíce.

Jak prezidentka Potravinářské komory vysvětluje pohyby cen dalších potravin a co potravinářům hrozí bez pomoci státu? Poslechněte si celý rozhovor vedený Vladimírem Krocem.

autoři: Vladimír Kroc , jkh
Spustit audio

Související