Do konce roku by měl vzniknout společný česko-slovensko-rakouský projekt protipovodňových opatření v povodí Dyje a dolní Moravy.

Na české straně se náklady na protipovodňová opatření odhadují asi na 5,5 miliard korun, na slovenské straně dokonce na 24 miliard. Rakušané je mají vyčíslená pouze pro celý stát. Velkou část peněz na tento projekt by mohla poskytnout EU, uvedl jihomoravský hejtman Stanislav Juránek: "Všechny tři strany se chtějí na tomto projektu podílet. Jeho první část zřejmě připravíme my. Nebude to určitě ve dnech a týdnech, ale abychom uspěli v EU, je důležité tento projekt připravit letos a předložit ho k rozhodování komisím EU."

Podle předsedy Bratislavského kraje Vladimíra Bajana budou protipovodňová opatření efektivní jen tehdy, když je budou koordinovat všechny strany: "Vzhledem na to, že soutok Moravy je společný, musíme některé věci koordinovat. Kdybychom začali pracovat každý na svém písečku, mohlo by to znamenat v extrémním případě, že si budeme jeden druhému zvyšovat hráze, ale o to přece nejde. Pokud mají být ty miliardy korun použity efektivně, musí být realizován společný projekt. Na můj vkus to jde na Slovensku velmi pomalu. Co nejdřív budu iniciovat setkání ministrů životního prostředí, nejlépe na začátek léta, abychom tyto věci mohli připravit do rozpočtu na rok 2007, abychom naše občany nedostávali každoročně do stejných situací. Tvářit se, že zrovna příští rok se nic nestane je scestné."

Vedení Jihomoravského a Bratislavského kraje zatím musí počkat na výsledky parlamentních voleb v obou státech. Rakušané začnou, podle zemského rady Josefa Planka, jednat ihned: "Za Dolní Rakousko nesu politickou zodpovědnost za tuto oblast já. Pravděpodobně budu zodpovědný i za tento projekt a samozřejmě na přípravu a realizaci hodláme nasadit všechny naše potřebné experty."

Kromě projektu protipovodňových opatření bude Jihomoravský kraj s Dolními Rakousy spolupracovat také na společném systému varování před velkou vodou. Hned příští týden se v rakouském Hollabrunnu uskuteční schůzka, na níž se bude řešit problém naplaveného dřeva z národních parků, které při povodních ohrožuje vodní díla. S čím do tohoto jednání půjdou Jihomoravané, nastínil hejtman Stanislav Juránek: "Naším požadavkem bude, aby byla provedena především pečlivá prohlídka, ať už z pohledu bezpečnosti, ale současně i z pohledu ekologie. A když se už dojde potom k rozhodnutí o odstranění některé dřeviny, tak ne aby zůstala ležet, ale aby byla buď splavena nebo odvezena. Tady musí být spolupráce se správci národních parků a musí se jednoznačně rozhodnout. My jsme tady dali přednost bezpečnosti před ekologií, ale ne v té míře, abychom zase poškozovali životní prostředí anebo funkci těch národních parků."

Podle zemského rady Josefa Planka je třeba najít rovnováhu mezi ochranou životního prostředí a bezpečností lidí: "My rozhodně, jako Zemská vláda, nechceme vedení národního parku nějak ovlivňovat, ale všestranně vedená odborná diskuse vždy vede k výsledku, který je kompromisem a uspokojí obě strany."

Schůzky s vedením Dolních Rakous se zúčastnil také starosta Znojma Pavel Balík. Pro něj je důležité, aby místní samospráva měla možnost být při všech přípravných jednáních: "To znamená, jestliže se bude jednat o národním parku, zástupce města Znojma by tam měl být. Bude-li se jednat o regulaci na Vranovské přehradě, rovněž. Já si nesmírně vážím toho, že jak jihomoravský hejtman, tak rada vlády dolního Rakouska nám jako regionu naslouchají."