Desítky obcí mění pouliční lampy. Chtějí vidět temnou noční oblohu

13. červen 2017
03532915.jpeg

Na Moravě se nově asi 40 obcí snaží udržet co nejtmavší oblohu. V Evropě přirozená tma podle astronomů už vůbec není.

V Česku už podle astronomů není nikde přirozeně tmavá obloha. Nejhorší světelné znečištění je v Praze. Na Moravě, konkrétně na Bystřicku, se ale teď nově snaží asi čtyřicítka obcí přirozeně temnou oblohu udržet.

„Tady, kde stojíme, jsme s instalací ledkových světel začínali. Celkem jich máme v obci 180 z přibližně 240 světelných bodů,“ ukazuje nezávislý starosta Nedvědice na Brněnsku Pavel Vejrosta nové pouliční lampy. Městys je vyměnil, aby podle slov starosty nesvítili pánubohu do oken.

„Dneska, když si pod ta světla stoupneme, vidíme kužel, jak svítí na silnici, na cestu pod nohy,“ dodává starosta.

Podobná opatření teď dělá asi čtyřicítka sousedních obcí. O oblast tmavé oblohy se snaží i v národním parku Podyjí. Rozdíl mezi nebem v takových místech a například tím v Brně je podle Pavla Gabzdyla z brněnské hvězdárny a planetária obrovský.

„Pokud se člověk vydá v noci do oblasti temné oblohy, může na obloze vidět několik tisíc hvězd. Co je také důležité: vidí mléčnou dráhu. Kdybychom to porovnali s tím, co vidíme z města: někdy je to několik stovek hvězd, někdy jen několik desítek a mléčnou dráhu uvidíme tak jednou nebo dvakrát do roka. Z mnohých míst není vidět vůbec,“ popisuje Gabzdyl.

Podle něj za to může takzvaný světelný smog. „Je to vlastně světlo, které se rozptyluje do zemské atmosféry, zejména na nízkou oblačnost. Tím, jak to parazitní světlo uniká do horního poloprostoru, osvětlujeme temné nebe a ničíme tmavost oblohy,“ doplňuje.

Pravá přírodní tma už v Česku podle Pavla Suchana z Astronomického ústavu Akademie věd není. Podobně je to v celé Evropě. Pro život rostlin nebo hmyzu je ale podle něj zásadní.

„Jde o to, že to vadí nejen při pohledu na oblohu, ale vadí to samozřejmě i přírodě. Zasahuje to daleko do biodiverzity, do živočišných druhů, do podmínek pro růst, kvetení, opadávání listů,“ vyjmenovává Pavel Suchan.

Oblasti tmavé oblohy jsou v Česku vyhlášené zatím tři: beskydská, jizerská a manětínská.