Co nespálil mráz, dokonal déšť. Na Moravě utrpěly meruňky a třešně, sklizeň ovoce bude podprůměrná
Ovocnářům letos nepřeje počasí. Zatímco úrodu meruněk poškodily jarní mrazy, sklizeň třešní zhatily pro změnu přívalové deště. Kvůli nim plody popraskaly. Letošní výnosy ovoce proto budou podle pěstitelů podprůměrné.
„Jak to takhle popraská, tak se do toho dostane hniloba, houba a je to všechno znehodnocené. V trsu nenajdete jedinou dobrou. Plody se nedají použít na konzum, ani na průmyslové zpracování. Necháme to zřejmě opadat nebo to budeme muset ručně shodit, aby se plíseň nedostávala do dřeva,” říká ovocnář Zdeněk Fafílek. Letos sklidí z jednoho stromu maximálně dvě kila třešní. Běžně se však urodí až 15 kilo.
Déšť způsobil problémy v posledních dnech, v jarních týdnech to byl zase mráz. „Takové mrazy jsme neměli ani v zimě, když to přeženu. V březnu jsme měli v jednom sadu přes noc -9,5 °C,“ dodává Fafílek.
Jižní Morava patří podle Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského k nejvíce zasaženým oblastem, vysvětluje jeho mluvčí Ivana Kršková. „Došlo k vysokému poškození zejména třešní a meruněk. Odhad sklizně meruněk činí 525 tun, což je pouhých 34 % pětiletého průměru tohoto druhu.“
Ovocnáři očekávají i lehce podprůměrnou úrodu hrušek a jablek. Naopak mírně naprůměrná by mohla být úroda švestek.
Související
-
Vydatné deště k množení komárů na jihu Moravy zatím nepřispěly
I přes vydatné deště z posledních dnů je aktivita komárů na jihu Moravy podprůměrná. Vyplývá to z dat krajských hygieniků, kteří jejich populaci pravidelně monitorují.
-
Každá kapka vody má svůj význam. Poblíž Blanska lesníci dokončili jednu z retenčních nádrží
Zpomalit odtok a zachytit co nejvíce vody v lesích má na jižní Moravě za úkol několik retenčních nádrží. Ta nejnovější je v lesích poblíž Blanska na Hořickém potoku.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
