Co nespálil mráz, dokonal déšť. Na Moravě utrpěly meruňky a třešně, sklizeň ovoce bude podprůměrná
Ovocnářům letos nepřeje počasí. Zatímco úrodu meruněk poškodily jarní mrazy, sklizeň třešní zhatily pro změnu přívalové deště. Kvůli nim plody popraskaly. Letošní výnosy ovoce proto budou podle pěstitelů podprůměrné.
„Jak to takhle popraská, tak se do toho dostane hniloba, houba a je to všechno znehodnocené. V trsu nenajdete jedinou dobrou. Plody se nedají použít na konzum, ani na průmyslové zpracování. Necháme to zřejmě opadat nebo to budeme muset ručně shodit, aby se plíseň nedostávala do dřeva,” říká ovocnář Zdeněk Fafílek. Letos sklidí z jednoho stromu maximálně dvě kila třešní. Běžně se však urodí až 15 kilo.
Déšť způsobil problémy v posledních dnech, v jarních týdnech to byl zase mráz. „Takové mrazy jsme neměli ani v zimě, když to přeženu. V březnu jsme měli v jednom sadu přes noc -9,5 °C,“ dodává Fafílek.
Jižní Morava patří podle Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského k nejvíce zasaženým oblastem, vysvětluje jeho mluvčí Ivana Kršková. „Došlo k vysokému poškození zejména třešní a meruněk. Odhad sklizně meruněk činí 525 tun, což je pouhých 34 % pětiletého průměru tohoto druhu.“
Ovocnáři očekávají i lehce podprůměrnou úrodu hrušek a jablek. Naopak mírně naprůměrná by mohla být úroda švestek.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor

Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.