Církev se rozhodla zahájit s husity diplomatické rozhovory. Výsledkem byla basilejská kompaktáta
Od roku 1415 byli čeští a moravští husité považováni za kacíře, což o pár let později vyústilo v sérii protihusitských křížových výprav vyhlašovaných papežem.
V důsledku celkového neúspěchu těchto tažení se roku 1431 církev, představovaná basilejským koncilem, rozhodla zahájit s husity diplomatické rozhovory. Výsledkem ujednání mezi basilejským koncilem a zástupci českých a moravských husitů jsou pak takzvaná basilejská kompaktáta, která byla slavnostně vyhlášena 5. července 1436 v Jihlavě.
Do tohoto města, představujícího významné katolické centrum na česko-moravských hranicích, vstoupil římský císař Zikmund, aby konečně udělal tečku za husitskými válkami. Podpisem kompaktát byl Zikmund Lucemburský přijat za českého krále, byť jen na posledních sedmnáct měsíců svého života.
Slovo Kompaktáta pochází z latinského „compactus“ tedy něco, co je smluveno. V kompaktátech se mimo jiné kališníkům přiznal nárok na přijímání krve páně – tedy pití vína z kalicha.
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
