Chystaná výstava korunovačních klenotů? Dvě důležité části budou chybět, říká brněnský právník

21. prosinec 2022

Historické žezlo a jablko, které dal Karel IV. vyrobit jako součást korunovačních klenotů, zůstalo ve Vídni. Brněnský právník tvrdí, že Česká republika má právo žádat jejich vydání.

Jsou vystaveny v klenotnici ve vídeňském Hofburgu. A patřičně tam i popsány jako v Praze vyrobené jablko a žezlo království českého. Od svatováclavské koruny se vzdálily před mnoha lety, přesto by Česká republika měla mít stále možnost žádat o jejich vrácení. Ve vysílání Českého rozhlasu Brno to zdůraznil brněnský právník Zdeněk Koudelka, který o osudech původních součástí královských insignií v nejbližší době vydá knihu.

Prezident Miloš Zeman rozhodl o vystavení korunovačních klenotů v lednu 2023, lidé je uvidí po pěti letech. Ale ne v podobě, v jaké je dal vytvořit Karel IV.

Výstava korunovačních klenotů

Korunovační klenoty budou vystaveny 17. až 21. ledna 2023 v příčné lodi svatovítské katedrály v Praze. Stane se tak u příležitosti 30. výročí vzniku České republiky, lidé je uvidí ve vitríně navržené Josefem Gočárem. Souprava zahrnuje svatováclavskou korunu, královské žezlo, královské jablko, kožená pouzdra na ně, podušku pod korunu a korunovační plášť s doplňky. Při korunovacích však sloužily i další doplňky, například svatováclavský meč nebo korunovační kříž (dnes součásti svatovítského pokladu).

Jsou méně honosné, ale sloužily při většině korunovací

Současné obecně známé žezlo a jablko vzniklo pravděpodobně v letech 1533 a 1527 pro Ferdinanda I. Habsburského. Jsou tak bezmála o dvě stě let mladší než ty historické.

Advokát Zdeněk Koudelka.

Důvod, proč v pohledech na korunovační klenoty máme zakotvené renesanční žezlo a jablko, je pravděpodobně prostý – vypadají honosněji a jsou ze zlata. Proto v průběhu dějin nahradily prostší původní součásti z pozlaceného stříbra.

„To ale neznamená, že ty původní insignie nejsou stále součástí našich korunovačních klenotů, české království se jich nevzdalo,“ tvrdí právník. Zdůrazňuje, že z hlediska počtu korunovaných posloužily většině českých králů. Novější soubor prokazatelně posloužil při korunovaci Karla VI. roku 1723. Součástí souboru navíc mohou být oba páry insignií. Podobně, jako mají třeba v Londýně i více korunovačních korun.

Mezinárodní právo žádost nevylučuje

Koudelka v rozhovoru zdůraznil, že Česká republika má stále právo požádat o jejich vydání. Nebyly majetkem panovníka, ale historické země. „Rakousko se dodnes platnou saintgermainskou mírovou smlouvu z 10. 9. 1919 zavázalo Československu k vydání listin a věcí, které má v držení a patřily zemským úřadům, potažmo Království českému, Markrabství moravskému a Vévodství slezskému,“ konstatoval. Navazující úmluvy se vztahovaly i na umělecké, archeologické a historické předměty patřící zemím.

Čtěte také

Problém je v tom, že po vzniku Československa neměli představitelé státu tušení, že historické žezlo a jablko existují. Roky je i odborná literatura označovala za ztracené. U žezla literatura dokládá prokázání jeho původu nejpozději v roce 1969. U jablka část odborníků původ částečně zpochybňuje, některé dokumenty totiž to původní popsaly jako zlaté, ne jako pozlacené.

Podstatné podle Koudelky je, že při vzniku Československa o ně žádat nešlo. A právo promlčené není.

Nepřesvědčil ani prezidenta, k němuž měl blízko

Důležité je politické angažmá Koudelky. Mimo jiné byl poslancem za ČSSD a kandidoval i za Trikoloru. A hlavně byl velice blízký dvěma prezidentům – jak Václavu Klausovi, kde sám připustil konzultace při diskutované amnestii, tak Miloši Zemanovi. Přiznává, že přesto prezidenty nepřesvědčil, aby o jablko a žezlo požádali.

Základní argumentaci ke klenotům zveřejnil Zdeněk Koudelka souborně zde.

Klause proto, že v době jeho prezidentování ještě o tématu nevěděl. A Zemana téma nezaujalo. Koudelka tvrdí, že když poslal oficiální návrh, dostal odpověď, že se v 17. století tyto klenoty staly součástí rakouských arcivévodských insignií. To je podle něj v rozporu se skutečností. „Není pro to důkaz a už jen prostý fakt, jak jsou ve Vídni představovány, mluví proti tomu, Rakušanům by beze sporu tuto věc muzeum představilo. Pro mne je ale zásadní, že žádná oficiální žádost do Rakouska nešla, takže argumenty rakouské strany neznáme,“ dodal. Rakušané sami tak vůbec problém neměli a nemají důvod řešit.

Kniha, kterou Koudelka sestavil, podle něj zamíří i k několika představitelům státu, aby zvážili další postup.

Spustit audio

Související