Chrup jsem vyšetřovala už dětem ve školce na pískovišti, směje se zubní lékařka

„Teď už mám své pravidelné pacienty, takže je mezi námi vybudovaná důvěra. Je fakt, že se lidé často do zubařské ordinace bojí přijít, obzvlášť když lékaře osobně neznají,“ říká Jitka Kovářová. Je specialistkou na parodontologii, ale zajímají ji hlavně souvislosti – mezi zdravím našich zubů a našimi návyky, postoji a chováním.

Myslí si, že je důležité navázat vztah mezi lékařem a pacientem – původně ji totiž lákalo studium psychologie. Volba se nakonec zúžila na medicínu, konkrétně na stomatologii.

„Kamarádka mi nedávno připomněla, že už ve školce jsem dětem vyšetřovala chrup. Na pískovišti jsem si k tomu vždycky našla nějaký klacík. Maminky tenkrát šílely, to je jasné, bylo to nesmírně nehygienické!“ popisuje se smíchem.

Stále je co zlepšovat

Prošla přes více pracovišť, kde sbírala zkušenosti, než si během pětadvaceti let lékařské praxe vybudovala svoji stomatologickou kliniku, kterou v současnosti také vede.

„Vidím, že je pořád se co učit, co zlepšovat. Rozdělila bych to na dvě oblasti – jedna z nich je technická stomatologie a ta druhá se týká toho, že se snažím ošetřovat celého člověka, nejen jeho zuby. To podle mého názoru odlišuje dobrého lékaře od těch ostatních. A na tomto poli mám pořád co dělat.”

Nejčastější překážkou v tom, abychom mohli mít zdravé zuby, bývá naše přesvědčení, že už to umíme. „Setkávám se s pacienty, kteří, když si tohle myslí, tak už pak nemohou přijít na nic nového. Dávám jim jako příklad to, jak dlouho jim trvalo, než se naučili násobilku. A podobné je to i s péčí o chrup. Sice nám to už od dětství vysvětlovali a učili, ale většina lidí to dobře neumí,” popisuje.

Jak vnímá Jitka Kovářová současnou situaci ve zdravotnictví? A jak sbírá materiály na svoji plánovanou knihu? Poslechněte si záznam Apetýtu s Janou Kobylinskou!