Chrám sv. Barbory v Kutné Hoře si nechali postavit bohatí měšťané. Zdobí ho krásné venkovní pilíře
Pokud si uděláte výlet do středočeské Kutné Hory, nemůžete minout Chrám sv. Barbory. Jeho stavba začala roku 1388. Prvním projektantem a stavitelem byl Jan Parléř, syn slavného Petra Parléře. Zajímavostí je, že chrám si sami pro sebe postavili bohatí kutnohorští měšťané. Pozoruhodná je především jeho vnější výzdoba, překrásně zdobené venkovní pilíře a žebra z dílny významného českého kameníka Matěje Rejska.
Chrám sv. Barbory nebyl vystavěn na popud církevní instituce. Od počátku byl zamýšlen jako reprezentativní stavba iniciovaná a financovaná bohatými kutnohorskými měšťany. Na stavbu přispělo mnoho donátorů. To ovlivnilo i samotný vzhled katedrály. Původně byla totiž navržena jako trojlodní. Štědrých dárců bylo ale tolik, že bylo nutné původní stavební plány změnit.
Objevte s námi místa, která stojí za to navštívit a soutěžte o atraktivní ceny. V Cestě okolo Česka můžete soutěžit hned dvakrát!
Ti nejvýznamnější měli za své dary v chrámu právo na své vlastní místo, například postranní kapli nebo oltář. A tak musela Parléřovská huť stavební plány rozšířit na katedrálu pětilodní. Celkem čtyři postranní lodě jsou od hlavní odděleny monumentálními sloupy.
Další stavitel, Mistr Benedikt Ried, původní Parléřovy plány poněkud pozměnil. Šlo o zkušeného stavitele, mezi jehož pozdně gotická díla patří například Vladislavský sál Pražského hradu. Měšťané Kutné Hory s ním v roce 1512 podepsali smlouvu o dostavbě chrámu. Benedikt Ried vyzdvihl původní obvodové zdi a trojice stanových věží se díky němu tyčí až do výšky sedmdesáti metrů. V horní části chrámu vytvořil trojlodí a empory.
Barbora jako patronka havířů
Stavba také odráží neuvěřitelné bohatství, které z těžby stříbra plynulo do Českého království. Sv. Barbora byla vždy patronkou havířů a stala se tak i patronkou samotného chrámu. Na jeho stavbu přispívali i sami havíři. Na vnitřní výzdobě je tak překvapivě možné vidět malby ze 14. století se světskou tematikou, právě ze života kutnohorských havířů. V hlavní lodi si v postranní Hašplířské kapli například můžete prohlédnout výjev práce hašplířů u rumpálu.
Nejcennější památkou je gotická socha Madony z roku 1380, která je s chrámem spojená od samotného položení základního kamene. Tuto nejstarší dochovanou sochu havíři pravděpodobně nosili při svých procesích. A do chrámu se k ní pak chodívali modlit za ochranu během své náročné a nebezpečné práce.
Trojrozměrný oltář
Zajímavá je také kopie gotického vyřezávaného dřevěného oltáře, který je dokonce trojrozměrný. Původní oltář byl vyřezán řezbářským mistrem Jakubem Nymburským v roce 1502. Z něj se dochovalo originální křídlo s výjevem svaté Barbory.
Současný hlavní oltář byl zhotoven počátkem 20. století podle původního nákresu, který se zachoval v kronice. Na oltáři je znázorněna poslední večeře. Zdobí ho mnoho postav svatých.
Jedinečnost chrámu dodávají i další novodobé prvky z počátku 20. století. Především překrásné vitráže, které mají sakrální i světské motivy. Zatím poslední zdobená vitráž je z roku 2014. Je na ní vyobrazena sv. Anežka Česká, jak pečuje o nemocného žebráka. Autorem je Tomáš Rafl a její umístění není náhodné. Je v těsné blízkosti původních nejstarších fresek chrámu z poloviny 15. století. Sv. Anežka Česká tak symbolicky uzavírá oblouk všech generací, které se na opravě i výzdobě chrámu podílely.
Při návštěvě chrámu si nenechte ujít výstup na empory, odkud se vám přes okna naskytne úchvatný pohled na překrásně zdobená venkovní žebra katedrály. Budete mít také možnost projít se v těsné blízkosti vysokých píšťal varhan a zavítat i na venkovní balkon, který je skutečnou raritou.
A především vás z tohoto místa čeká skvostný pohled přímo do hlavní lodě katedrály s její hvězdnou klenbou. Při pozorném pohledu si možná všimnete, že jsou v jejích jednotlivých polích vyobrazeny znaky kutnohorských cechů a erby měšťanů, kterým dodnes vděčíme za jejich finanční dary na stavbu. Nejkrásnější pohled do vnitřku chrámu je odsud při slunečném dni, kdy slunce přes barevné vitráže oken dopadá na nejrůznější detaily vnitřní výzdoby chrámu.
O soutěži
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.