Chodovské Khamoro pomáhá lidem ve vyloučených lokalitách

9. prosinec 2017

‚Pomáháme tam, kde je těžké žít‘ – tak zní motto obecně prospěšné společnosti Khamoro v Chodově u Karlových Varů. Pracovníci této organizace nabízejí pomoc sociálně slabým, znevýhodněným lidem žijícím ve vyloučených oblastech. Jedním z projektů je i nízkoprahové zařízení pro děti a mládež.

„Kdysi se tady expedovalo drobné zboží, dnes tu sídlíme my, a jak vidíte, máme to tu krásný,“ popisuje prostory obecně prospěšné společnosti její ředitel Emil Voráč a pokračuje:

„To, jak to tu teď vypadá, je výsledkem naší vlastní snahy. Abychom mohli naše služby poskytovat, museli jsme natáhnout 1800 metrů elektriky! Tady třeba máme místnost, kde děti nacvičují své divadelní nebo taneční umění. Spousta lidí z celé ČR zná Khamoro děvčata v tradičních romských krojích.“

A taky to vzniká.

Zrekonstruované prostory společnosti Khamoro o.p.s.

„Ano, přesně tak. Dále se dostáváme do klubu menších dětí, ale místnost využívají i starší děti – máme tu pingpongový stůl, ve skříních je spousta her, všude máme vylepená pravidla ale i loga donátorů, kteří nás podporují v tom, co děláme.“

Klienty máme i mezi mládeží

V nízkoprahovém klubu najdeme sociálního pracovníka Rudolfa Tippana. Pomáhá tu dětem a mladým lidem ve věku od 15 do 26 let. V současné době má více jak 50 klientů a jak doplňuje, někteří z nich jsou už ve velmi nízkém věku ohroženi nežádoucími jevy:

„Měli jsme tu klienty, kteří už měli zkušenosti s policií, byli vyšetřováni v souvislosti s trestnou činností. My jim poskytneme základní poradenství ohledně hledání zaměstnání. Zkoušíme s nimi pohovory nanečisto, když si hledají práci. Měli jsme tu přednášky na téma stalking, nezaměstnanost, dávky v hmotné nouzi. Naši klienti nemají reálnou představu o zaměstnanosti. Motivujeme je ke vzdělávání, protože máme zkušenost s klienty, kteří po ukončení základní školy směřují rovnou na úřad práce.“

Jak to tedy vypadá? Máte schůzky domluvené dopředu?

„Snažíme se schůzky domlouvat dopředu. Například na Železném dvoře máme klientky, které jsou již matkami, a když je v klubu přednáška nebo i jiný program, dáváme jim vědět přes sociální sítě. Ony pak přijdou buď s dětmi, anebo pokud nemohou přijít, navštíví je terénní pracovník. Každá práce má svá úskalí. My tvrdíme, že pokud se nám to podaří u dvou, tří klientů, tak je to velký úspěch.“

Taneční soubor Khamora

Jeho slova potvrzuje i ředitel centra Emil Voráč:

„My jsme hrozně rádi za každé tři úspěšné, protože ti pak mají větší šanci motivovat ostatní ve svém okolí třeba ke vzdělání než my.“

Do pomoci se zapojují i dobrovolníci

To dokazuje Pavla Marková z Chodova. Žije v lokalitě Železný dvůr. Původně byla jen klientkou chodovského Khamora, postupem času ale začala organizaci pomáhat a dnes jako dobrovolník ve vytypovaných lokalitách zjišťuje, co lidé nejvíce potřebují:

„Starají se o nás. Když třeba jdeme na úřad práce, tak nám poradí, co máme mluvit a podobně.“

Pracovníci Khamora poskytují i terénní služby

Paní Marková, a jak pomohli Vám?

„Tím jídlem, bez něj bych na tom asi byla špatně. Ze sociální dávky mám málo.“

Můžete nám trochu popsat Vaši situaci?

„Já mám jednu místnost, pak koupelnu a malou chodbičku. Platím 1800 Kč nájem, 1400 Kč za elektřinu. A s přítelem dohromady bereme 5900 Kč podporu a pak mám 1500 Kč příspěvek na bydlení. A teď jsem měla platit doplatek za bydlení, tak mi vzali 1500 Kč a nechali mi 85 Kč. Takže se snažím, abych vyšla. Chtěla jsem do práce, ale protože mi je 60 let, tak mě nikde nechtějí. Taky že špatně vidím.“

Kromě nízkoprahového klubu pro děti a mládež Khamoro nabízí terénní a komunitní programy, organizuje ale i celou řadu nejrůznějších akcí jako dětské tábory nebo taneční soutěže.

autor: Růžena Valková
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.