Česko má třetí největší oral history sbírku na světě – Paměť národa. Unikátní archiv slaví 20 let své existence
Před 20 lety na podzim 2001 začala skupina novinářů a historiků natáčet vzpomínky válečných veteránů z 2. světové války. Po pěti letech svůj zájem rozšířili na další skupiny pamětníků 20. století. Dnes je jejich sbírka „Paměť národa“ třetí největší na světě. Před nimi se nachází jen úctyhodné projekty SHOA režiséra Stevena Spielberga a sbírka washingtonského United States Holocaust Memorial Museum.
Stovky českých dokumentaristů za dvě desetiletí shromáždily více než deset tisíc svědectví pamětníků totalitních režimů. Za archivem stojí česká nezisková organizace Post Bellum.
Paměť národa slaví 20. narozeniny Festivalem. Na různých místech republiky se konají projekce Příběhů 20. století, koncerty, výstavy, besedy, přednášky, výlety. Můžete se stát organizátorem akce nebo se jen účastnit. Paměť národa pořádá pro další dokumentaci příběhů veřejnou sbírku prostřednictví Donio. Paměť národa oslavuje i na Velkém stadionu Strahov průřezovou výstavou, která tu bude instalována do konce listopadu. Strahov by se – podle rozhodnutí zastupitelů hl. města Prahy – mohl skutečně časem stát místem, kde vznikne stálá expozice Paměti národa – tzv. Institut Paměti národa, multimediální muzeum totalitních režimů. První takový Institut se otevře v Pardubicích již na konci listopadu.
Český on-line archiv Paměť národa obsahuje tisíce svědectví o holokaustu, gulazích, ale i z válečných front, vězení, uranových lágrů, undergroundu i protirežimních demonstrací. Dokumentaristům se daří zachytit příběhy oponentů a obětí totalitních režimů 20. století, o něco méně představitelů moci – agentů StB nebo funkcionářů komunistické strany.
Ve sbírce jsou také zastoupeny vzpomínky těch, kteří v současnosti bojují za svobodu v zemích, kde totalitní a autoritářské režimy stále vládnou. Paměť národa působí na Kubě i v Bělorusku.
Novinářské spolky Post Bellum – Paměť národa vznikly na Slovensku a Ukrajině. V databázi Paměti národa lze najít vzpomínky pamětníků ze třiceti zemí. K projektu se připojily desítky různých projektů z celého světa.
Sbírku Paměť národa jakožto největší internetovou databázi v Evropě zpřístupňující archiv vzpomínek pamětníků spustily on-line v roce 2008 ve spolupráci Post Bellum, Český rozhlas, Ústav pro studium totalitních režimů, a o rok později se k podpoře projektu připojila i Česká televize.
Paměť národa objevuje hrdiny, o které nikdo nemá tušení
„Začínali jsme v jednom malém obýváku v činžáku na Smíchově. Tři kamarádi, studenti žurnalistiky a historie – já, Vítek Makarius a Michal Šimůnek,“ popisuje Mikuláš Kroupa, ředitel Post Bellum a doplňuje ho druhý zakladatel, dnes advokát Vít Makarius: „Vymysleli jsme si naprosto bláhovou věc. Že natočíme všechny žijící hrdiny z druhého zahraničního odboje – válečné veterány. Třeba ctihodní pánové generálové František Fajtl a František Peřina pojímali ve společnosti zaslouženého uznání. Ale tenkrát žily i tisíce dalších zapomenutých podobných hrdinů, o kterých tato společnost neměla nejmenší tušení. Nedisponovali jsme finančními prostředky ani technikou, snad jen mladickým nadšením. A když se podařilo za pár měsíců zdokumentovat první stovku pamětníků, bylo to až neuvěřitelné,“ vzpomíná na začátky Vít Makarius.
„Přidávali se k nám skvělí lidé. Můj bratr Martin Kroupa, řada novinářů, publicistů, rozhlasových elévů. V redakci BBC jsem někdy v roce 2005 potkal Adama Drdu, se kterým dnes připravujeme rozhlasové Příběhy 20. století. S ním jsme dali dohromady širší koncept Paměti národa. Prostě jsme rozšířili náš zájem i na další pamětníky nejen z války ze zahraničního odboje, ale i z holokaustu, domácího odboje a z třetího odboje za komunismu.
Přišli k nám lidé jako Jan Polouček, můj skautský bratr ze smíchovského oddílu Černý šíp, Věra Převrátilová, Mája Benešová, Zbyněk Jurkovský, Kristýna Bardová a další a další. Omlouvám se, že nemůžu jmenovat všechny. Začaly se rodit nové projekty pro školy – Příběhy našich sousedů, fundraisingové akce jako je třeba Běh pro Paměť národa nebo Den válečných veteránů 11. listopadu. Začali jsme udílet Ceny Paměti národa 17. listopadu v přenosu České televize.
Dnes je nás v kanceláři skoro 60 lidí a stovky externích spolupracovníků – editorů, dokumentaristů, koordinátorů. Máme osm poboček po celé republice, osm skvělých ředitelů se svými týmy v regionech. Vznikly také týmy spolupracovníků v zahraničí. Máme desetitisíce dětí zapojených v našich programech. A nově také rozvíjíme charitu pro staré lidi, už během covidové pandemie jsme založili Centrum pomoci Paměti národa. To vše díky tisícům podporovatelů, donátorů, dobrovolníků,“ popisuje Kroupa.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
