Česko je schizofrenní národ. V některých oblastech jsme na světové špičce, v jiných na úplném propadu, říká ekonom Navrátil

Ještě v létě vypadala předpověď pro další měsíce a roky poměrně špatně. V poslední době se ale na trhu objevuje řada uklidňujících zpráv, podle kterých klesají ceny ropy i pohonných hmot. Krom toho zlevňuje také elektřina a plyn.

Čtěte také

V celém roce hrála prim válka na Ukrajině, inflace a energetická krize

Premiér Petr Fiala řekl, že věří, že opatření, která vláda dělá pro boj s inflací, sníží její hodnoty z dvouciferných čísel a ceny začnou klesat na přijatelnou úroveň. To samé předpokládá i Navrátil.

„Očekáváme, že inflace poklesne na jednocifernou úroveň během první poloviny letošního roku. Těch důvodů poklesu je několik. Jedním z nich je například destrukce poptávkových tlaků. Krom toho na straně nabídkových faktorů vidíme také uvolnění. Poklesly ceny energií, ceny průmyslových výrobců a ceny zemědělských výrobců také meziměsíčně začínají klesat. Nicméně naprosto klíčová budou inflační očekávání, protože pokles inflace pod 10 procent neznamená, že je zkrocená a ukotvená na 2 procenta,“ říká.

Pokles inflace závisí na našich očekáváních

Inflační očekávání budou v růstu cen a jejich zachování hrát nyní jednu z nejdůležitějších rolí. Podle Navrátila je totiž možné, že se bude opakovat to, co se stalo v USA, kde zpočátku byly energetické šoky na růst cen ropy, ale inflace zůstávala stejně velká i poté, co tyto šoky odezněly. Důvodem byla právě očekávání vysoké inflace.

Čtěte také

Julie Hrstková: Česká inflace dlouhodobě nad evropským průměrem

„Aktuálně v ČR vidíme, že inflační očekávání firem je někde mezi 7 a 8 procenty. To znamená, že firmy čekají, že inflace zůstane vysoká v následujících třech letech právě někde mezi 5 až 10 procenty, což indikuje riziko toho, že by růst cen těchto firem mohl inflaci udržovat na vysokých úrovních. Bude tedy naprosto klíčové, jestli centrální banka bude mít dostatečnou kredibilitu a i sílu na to, aby se tato vysoká inflační očekávání v následujících čtvrtletích snížila,“ vysvětluje.

Česko vede ve zdraví a bezpečnosti, pokulhává v úrovni bydlení

Česká spořitelna letos vydala nejnovější index prosperity, který ukazuje, jak si ČR vede v životní úrovni mezi ostatními zeměmi EU. Tento žebříček ukazuje, že jsme nyní na 13. místě a mezi zeměmi východní Evropy patříme k těm nejlepším. Na prvních příčkách je Švédsko, Dánsko a Finsko a na těch nejspodnějších pak Řecko, Bulharsko a Slovensko.

Česko je specifické v tom, jak má roztáhlou hodnotovou škálu, a to i v rámci jedné oblasti.

„Nejlépe si jako země vedeme ve zdraví a bezpečnosti, kde jsme v rámci EU dokonce třetí. Poté máme velmi dobrou ekonomiku, kde jsme devátí a možná někoho překvapí, že tam je i solidarita a důvěra, kde jsme desátí. Toto jsou naše tři nejsilnější pilíře z těch deseti, které jsme hodnotili. Největší rezervy máme naopak u životního prostředí, podnikání a úrovně bydlení,“ říká.

Čtěte také

Vláda přikládá pod kotel inflace. Možná by ČNB přece jen měla o něco zvýšit úrokové sazby, nabádá ekonom Stroukal

Podle Navrátila je ale Česko specifické v tom, jak má roztáhlou hodnotovou škálu, a to i v rámci jedné oblasti.

„Česko je schizofrenní národ, protože v některých oblastech jsme na světové špičce a v jiných na úplném propadu. V oblasti diverzifikace české ekonomiky jsme na šestém nebo sedmém místě na světě, což znamená, že to je naše silná stránka, ale na druhé straně ve stejném pilíři ekonomiky, patříme mezi nejhorší státy EU, co se týče přidané hodnoty. To znamená, že z té velmi dobré diverzifikace jsme schopni získat velmi malý zisk pro to, abychom si tady zvyšovali životní úroveň,“ dodává.

Poslechněte si celý pořad Řečí peněz v audiozáznamu. Moderuje Naďa Bělovská.