Česká republika si už pátým rokem připomíná Mezinárodní den zdravého spánku, který připadá na 21. březen

Nespavost a snížená kvalita spánku mají nejen nepříznivý vliv na konkrétní osobu, ale ve svém důsledku na celou společnost. Důvodem je snížená pracovní výkonnost, častější nemocnost a také výskyt úrazů. Ačkoliv se různé poruchy spánku vyskytují u třiceti až čtyřiceti procent populace dospělých, s krátkou situační poruchou spánku se setkává téměř devadesát pět procent populace.

Příčinou je podle odborníků špatný životní styl. "Současná společnost má neustále tendenci dělat víc, pracujeme delší dobu, v noci nespíme a sedíme třeba u internetu nebo u televize," říká odborník na tuto problematiku a brněnský neurolog Miroslav Moráň.

Jak zdůrazňují odborníci, důsledkem špatného spánku může být i ohrožení života. Nespavost a poruchy spánku ale mohou mít i nevratné dopady na celkový zdravotní stav. "Tam ta souvislost bude ve směru ke stresu, který zcela jistě nepůsobí dobře na organismus. Jakási paralela by se dala najít třeba u syndromu spánkové apnoe, kdy dochází k explozivnímu chrápání, to znamená, že v průběhu noci dochází k zástavám dechu," vysvětluje brněnský neurolog Miroslav Moráň.

Poté následuje krátká probouzecí reakce, kdy se aktivuje stresová situace a dochází k porušení systému řízení krevního tlaku. "V ten moment se třeba tento syndrom stává rizikovým faktorem pro vysoký krevní tlak a tím pádem může dojít třeba k infarktu nebo jiným onemocněním," doplňuje Miroslav Moráň.