Budoucí studenti se čím dál víc rozhlíží po trhu práce. Na Vysočině vedou technické obory

Nad svým budoucím uplatněním na trhu práce dopředu přemýšlela Martina Krhánková, budoucí zdravotní sestra.

„My jsme se byli kouknout na pracovním úřadě, kde nám pán říkal, že zdravotní sestry tam skoro nemají a že jsou vždycky potřeba,“ říká.

Tři obory vybrala s pomocí rodičů Sára Mašíčková. „Zdravotnický asistent, cestovní ruch a obchodní akademii v Třebíči,“ upřesňuje.

Na trhu práce Vysočiny ale jednoznačně vedou technické obory, potvrzuje ze své zkušenosti Gabriela Švadlenková z jihlavské personální agentury.

„Jak vidím skladbu zaměstnavatelů na Vysočině, tak pořád tady ve velké míře vládne 'automotive' a strojírenství. Poptávka ukazuje na to, že asi 70 procent požadovaných pozic je z oblasti technické, to znamená průmyslové školy, strojírenství a podobně.“

Znalost cizího jazyka zvyšuje šanci na uplatnění

Do zbylých třiceti procent patří například absolventi obchodních akademií. Uplatní se ale hlavně absolventi se znalostí cizích jazyků.

„Ve většině případů je to angličtina, minimálně na úrovni B1, když je to B2, tak je to úplně výborné a kandidát má obrovské uplatnění na trhu práce,“ dodává Gabriela Švadlenková.

Pokud sežene práci v oboru, měl by vzít i nižší pozici a postupně se vypracovat. Nabídka vzdělávání na středních školách Vysočiny je pestrá, poptávka zaměstnavatelů po nich už je slabší a absolventi se uplatní třeba v jiném regionu.