Brno je v roli druhého, ale zato zajímavějšího města. V německém Lipsku probíhá Český rok kultury

14. prosinec 2018

V říjnu byl zahájen Český rok kultury v Lipsku, který vyvrcholí na Lipském knižním veletrhu v březnu 2019. Poslechněte si rozhovor s Tomášem Kubíčkem a Janem Němcem.

Český rok kultury v Lipsku začal 11. října na Frankfurtském knižním veletrhu. Po čtrnáct měsíců bude německy mluvícímu publiku představována česká, a to nejen literární kultura. Vyvrcholením bude účast České republiky jako hlavního hosta Lipského knižního veletrhu ve dnech 21. – 24. března 2019.

Ředitel Moravské zemské knihovny prof. Tomáš Kubíček vysvětluje v rozhovoru s Alenou Blažejovskou, proč právě tato instituce patří k hlavním organizátorům akce: „Moravská zemská knihovna spolu s Národní knihovnou jsou jediné dvě knihovny, které jsou spravovány přímo ministerstvem kultury. To znamená, že jsme spoluzodpovědní za realizaci státní kulturní politiky. A Moravská zemská knihovna byla zvážena jako instituce, která má schopnost kulturu do zahraničí vyvážet.“

Tomáš Kubíček, ředitel Moravské zemské knihovny

Brno je navíc partnerským městem Lipska, což podle Tomáše Kubíčka otevírá při jednání mnohé dveře. Lipský knižní veletrh patří mezi čtyři nejdůležitější knižní veletrhy v Evropě, a proto byl vybrán jako platforma pro výraznější prezentaci české literatury v zahraničí. V roce 2016 byla zvolena dramaturgická rada, která se začala zabývat projektem Roku české kultury v Německu. „Dělal jsem si průzkum a zjistil jsem, že česká literatura má v Německu mnohem horší pozici, nežli jsme se domnívali,“ vysvětluje Tomáš Kubíček.

„Kdybychom se soustředili jenom na ten veletržní týden, tak tu příležitost mineme, protože není na čem stavět. Starší generace, která znala silná jména jako Havel, Klíma, Kohout, Kundera, pomalu odchází a zájem mladší generace je směřován k jiným literaturám – k asijské, velkou roli tam hraje turecká literatura (v Německu je velká turecká menšina), potom japonská literatura a přes Německo se také převalila tsunami švédské literatury. Česká literatura ustoupila.“

Lipsko

Tomáš Kubíček má osobní zkušenost s tím, že čtenáři v nám bližších částech Německa dnes znají jenom Klímu a Rudiše, ale v oblastech směrem na západ, k francouzským hranicím už téměř nikoho. „Kundera, to je český autor?“ ptají se. „Proto padlo rozhodnutí udělat celý český rok, abychom v jeho průběhu německé veřejnosti zpřítomňovali téma české kultury více,“ konstatuje Kubíček.

Mladý prozaik Jan Němec se sice nepovažuje za velkého cestovatele, ale do zahraničí občas zajíždí při příležitosti překladů knížek a autorských čtení. „My tady o estonské literatuře taky nevíme vůbec nic,“ připomíná, „těžko tedy můžeme čekat, že o literatuře relativně malé země budou mít běžní čtenáři v Evropě přehled. Není to tragédie, ale naopak příležitost českou literaturu propagovat. A spíše než jednotlivé autory literaturu jako celek.“

Český design i Janáček

Rok české kultury v Lipsku navíc propaguje nejen českou literaturu, ale připojuje k literatuře i další druhy umění. A co se tedy ještě chystá? „Tematické výstavy, které se věnují českému designu, Chartě 77, závěr celého roku by měl být korunován představením Národního divadla Brno, které vystoupí s Janáčkovou Jenůfou. Budou i koncerty vážné hudby, vystoupení v rámci festivalu světel Lichtfest, který oslavuje pád Berlínské zdi – to je velké téma příštího roku,“ vypočítává Tomáš Kubíček, „zde vystoupí Pavel Fajt či Petr Váša. Aktivit je mnoho.“

Logo

Nejsilnější zastoupení však bude mít literatura. V minulosti vycházelo v Německu z české literární tvorby pouhých pět šest titulů ročně. „Ta hranice nebyla překročitelná,“ poznamenává Kubíček, „Německo je autorsky velmi silné, oni si stačí sami. Třicet procent německého knižního trhu tvoří překladové tituly a o těch třicet procent bojuje celý svět. Nám se v tom zápase moc nedařilo.“  

Hlavní slovo má nakladatel

Po dvou letech usilovné práce a setkávání s německými nakladateli, pro které se pořádaly i semináře o současné české literatuře a podobně, slibuje Tomáš Kubíček, že v době Lipského knižního veletrhu na jaře 2019 bude k dispozici 70 – 80 německých překladů českých knih. „To je větší číslo, než jsme předpokládali. Je to výborné, protože jakmile má autor překlad v němčině, tak může číst. A když si to publikum poslechne, tak si může jít knížku koupit.“ Nakolik se opravdu podaří získat zájem německých čtenářů, to už záleží na autorech a na publiku.

Překladatelů do němčiny je naštěstí dostatek. Román Jana Němce Dějiny světla si však vybral přímo německý nakladatel. „Nakladatele je potřeba přesvědčit jemnými metodami, že ta která kniha za překlad stojí. Agentka je zásobuje anotacemi, recenzemi, ukázkami, ale konečné rozhodnutí je vždy na nakladateli. Ten oslovuje překladatele a o knihu se pak stará na cílovém trhu,“ vysvětluje Němec.

Turisty přesycená Praha

Celému projektu je nápomocný i systém recipročních rezidenčních pobytů v Brně a v Lipsku. „Pět našich autorů odjelo do Lipska, pět německých autorů – teď ještě je tady poslední – pobývá v Brně. Píší nejen své věci, ale píší i o Brně a jsou jím fascinovaní. To mě až udivuje, jak velkou láskou k němu zahořeli. Dokonce naše rezidentka Bettina Hartz říká, že se sem musí přestěhovat,“ usmívá se Tomáš Kubíček. „V Německu se ví, že Praha je město turisticky přesycené, a Brno hraje roli druhého a v tuto chvíli zajímavějšího města.“

Spustit audio