Brno čeká doba úspor. Omezí výdaje na investice i provoz

Úspory brněnského rozpočtu budou v životě města znát. Pocítí je řadoví obyvatelé i návštěvníci, dopadnou na organizace napojené na brněnský rozpočet. "Bezesporu se šetřit bude. Brňané to jistě poznají například na zdražení městské hromadné dopravy. Poznají to příspěvkové organizace, které dostanou méně peněz," netají brněnský primátor Roman Onderka.

Zcela konkrétní příklad chystaných úspor už pocítili ředitelé brněnských organizací závislých na rozpočtu města. Dostali příkaz připravit rozpočty o dvacet procent nižší než v minulosti. Potvrdil to primátor Roman Onderka: "Mají za úkol sestavit rozpočty na příští rok a následující dva roky s tímto omezením. Je to bezesporu nutné. V rozpočtu města jen na příští rok chybí asi jedna miliarda korun."

Dopad dvacetiprocentní úspory na svoji organizaci popsal ředitel Národního divadla Brno Daniel Dvořák: "Těch dvacet procent dělá něco přes čtyřicet milionů korun. To je částka značná. Například pořizovací hodnota všech nových inscenací je asi dvanáct milionů. Není proto možné takové úspory dosáhnout tím, že se - řečeno zjednodušeně - vyrobí levnější kulisy a kostýmy. To je absurdní představa."

Omezovat se budou podle prvního náčrtu rozpočtu Brna na příští rok také investice. Jednotlivci i společnosti, doufající v obchody s městem, se zřejmě budou muset smířit s tím, že radnice vydá za pozemky, stavby, projekty a další investice o miliardu a 139 milionů korun méně než letos.

Klíčový příjem Brna z vybraných daní klesl meziročně v roce 2009 jako následek krize o miliardu a sedmdesát pět milionů korun. Dosud se nevzpamatoval. V roce 2011 získá Brno podle magistrátních ekonomů z vybraných daní ještě stále o šest set šedesát čtyři milionů korun méně než v předkrizovém roce 2008. Průběžná čísla dokumentující letošní příjem města z daní vypovídají o tom, že počítali správně. Zázrak se nekoná.

K nevalnému výběru daní musí brněnští ekonomové připočítat i další potíže. Stát zvýší DPH, město z ní zřejmě nic nedostane, ale jemu a jeho firmám narostou náklady. Brno také musí pokračovat ve splácení úvěrů. Z rozpočtu to spolkne stovky milionů korun. Velkým rizikem pro rozpočet města je státem připravovaná změna systému rozdělení vybraných daní. Menší sídla by nově dostala mnohem více peněz na úkor největších měst. Brno by tak podle magistrátu přišlo až o 900 milionů korun ročně. Podle zastánců změny je současné rozdělení daní vůči menším sídlům a obcím silně nespravedlivé. Velká města argumentují tím, že musí zajišťovat spoustu služeb a investic i pro malé sousedy, a proto si vyšší příjmy zaslouží.

Brno dluží asi šest miliard korun. Největším věřitelem měasta je Evropská investiční banka. Představitelé města ujišťují, že si další peníze půjčovat nebudou.