Brněnští vědci testují míru znečištění půdy, kterou zaplavila velká voda

„Půdy, které jsou nejúrodnější, jsou takto zasahovány tím, že povodně kromě materiálních škod způsobují i chemické změny tím, že s sebou velká voda nese různé látky. Často samozřejmě i živiny, ale bohužel i některé toxické látky, které se tam dostávají. Ty jsou potom zanechávány v sedimentu na polích a mohou v některých případech znamenat riziko,“ vysvětluje vědecký pracovník Centra pro výzkum toxických látek Milan Sáňka.

Brněnské pracoviště spolupracuje s Výzkumným ústavem meliorací a ochrany půdy v Praze.

Už rok sbírají a testují vzorky půdy z celé republiky. Zaměřují se hlavně na zemědělské oblasti, které jsou zaplavovány s pravděpodobností 5 a 20 let, a zároveň jde o fluvizemě, tedy půdy vzniklé právě v důsledku záplav.

„Máme stanovenou odběrovou síť v celé České republice, tady v těchto zaplavovaných územích. Není to pravidelná síť, ale monitorovací plochy vybrané na základě předem přesně stanovených kritérií. Těchto ploch je 120 po území celé republiky,“ dodává Sáňka.

Kromě toho, že se toxické látky z půdy mohou přenášet do zemědělských plodin, mohou také zahubit řadu důležitých mikroorganismů a ohrozit tak samotnou úrodnost. I tím se proto výzkum zabývá.

„Kontaminace začne narušovat základní procesy, které v půdě probíhají, mezi které řadíme třeba i mikrobiologické procesy. Protože mikroorganismy jsou, dá se říci zjednodušeně, zodpovědné za úrodnost a stejně tak v určitě chvíli jsou důležité i ostatní organismy, jako třeba bezobratlí. A nějakým způsobem zase umožní, aby ta půda byla úrodná pro rostliny,“ upozorňuje Jakub Hofmann z vědeckého pracoviště v Brně.

Otázku, zda a do jaké míry je pěstování plodin v zaplavovaných oblastech rizikové, zatím podle vědců nelze zodpovědět. Výzkum potrvá ještě příští rok. Pracovníci chtějí do té doby zároveň identifikovat místa, která mohou být více kontaminována, a která naopak méně.