Brněnský magistrát pomůže radnicím s odstraňováním černých staveb. Vyčlenil na to 10 milionů

Brněnský magistrát založil nový fond pro městské části. Můžou z něho čerpat peníze na bourání černých staveb. Pro letošek je v něm uložených 10 milionů korun. K demolici nepovolených objektů ale zatím radnice přistupují málokdy. Obávají se složité administrativy a vysokých nákladů.

V Gromešově ulici v brněnských Řečkovicích místo původně schválené půdní vestavby vyrostla dvoupatrová nástavba, která převyšuje okolní domy. Zbavit se takové černé stavby není administrativně ani finančně nic jednoduchého, jak vědí starostové mnoha městských částí.

„Poté, co stavební úřad zjistil, že ve skutečnosti je ta stavba svým objemem výrazně větší, tak zahájil klasicky řízení o odstranění stavby,“ konstatuje Marek Viskot, starosta městské části Řečkovice a Mokrá Hora zvolený za ČSSD.

Pokud by měla městská část stavbu likvidovat ze svého, její rozpočet by to významně narušilo. „Bylo by to zákonitě na úkor oprav chodníků, oprav škol, jakýchkoliv jiných investic do veřejných prostranství,“ dodává starosta.

Pouhé rozhodnutí stavebního úřadu k demolici nestačí, vysvětluje starosta městské části Brno-sever Martin Maleček ze Sdružení občanů Lesné. V místní části Soběšice stavební úřad rozhodnutí o odstranění černé stavby vydal.

„Je tam tříměsíční lhůta, po kterou má dotyčný vlastník předložit dokumentaci k demolici toho objektu. Pokud tato stavba nebude vlastníkem odstraněna, musí stavební úřad nařídit její odstranění. Tady jsme v bodě, kdy do toho nějakým způsobem musí vstoupit samospráva, hradí případnou demolici objektu,“ dodává Maleček.

Město chce zkrotit arogaci stavebníků

Brněnský magistrát proto vytvořil pro městské části fond, z kterého budou moct čerpat peníze na bourání takových staveb. Pro letošek do něj město vložilo 10 milionů korun.

„Ten fond byl vytvořen především proto, abychom ukázali vztyčený prst na každého, který ve městě Brně staví nepoctivě,“ říká náměstek brněnského primátora Petr Hladík z KDU-ČSL.

„Pokud budeme schopni během roku 2018 odstranit dvě stavby, tak by to bylo velmi dobré. Jsou to stavby, které jsou v tom konkrétním území vždycky takovým vykřičeným příběhem arogance toho stavebníka,“ dodává.

S černými stavbami bojují samosprávy po celém Česku. Na demolice chybí peníze téměř všude. Upozorňuje na to dlouhodobě zástupce ombudsmanky Stanislav Křeček.

„Mnohokrát jsme požadovali na vrcholných státních orgánech, na ministerstvech, aby byl zřízen fond na odstranění nevhodných nemovitostí nebo černých staveb, který by obci umožnil takto reagovat. Protože je to sice její zákonná povinnost, ale pokud nemají peníze, je nemožné požadovat, aby povinnost plnili,“ doplňuje.

Například odstranění nelegálně postaveného rodinného domku může stát i několik milionů korun.