Brněnský knihovnický časopis Duha slaví narozeniny

9. září 2016

Když brněnští knihovníci zakládali časopis, stala se inspirací jeho názvu básnická sbírka Jiřího Mahena z roku 1916. Časopisecká Duha se nad Brnem klene třicet let.

Letošní rok je ve znamení knihovnických výročí. Regionální časopis Duha, který v současnosti vydává čtyřikrát ročně Moravská zemská knihovna za podpory Jihomoravského kraje, má třicet let.

Dvacáté výročí slaví Sdružení uživatelů knihovních systémů LANius, jehož cílem je vytvářet, provozovat a šířit souborný katalog SKAT, který umožňuje racionálně využívat údaje o knihovních fondech členských knihoven. A současně je to patnáct let od chvíle, kdy byla postavena nová budova Moravské zemské knihovny na Kounicově ulici.

O historii Duhy píše dlouholetý ředitel knihovny Jaromír Kubíček. Připomíná, že název časopisu kdysi vybral literární kritik Štěpán Vlašín. Zajímavé je, že například v roce 1988 vyšlo tematické číslo ke 120. výročí narození Otokara Březiny, o rok později číslo věnované 100. výročí narození Karla Čapka. První číslo ročníku 1990 zase přineslo na obálce Renčínovu kresbu duhy s textem: Duha! Lidi přestali blbnout! Tato kresba prý nejvíce potěšila Ludvíka Kunderu, jehož 70. narozeninám bylo vydání věnováno.

Logo

V počátcích do časopisu přispívali spisovatelé Jaromír Tomeček, Karel Blažek, Josef Souchop, Jiří Křenek, Vlastimil Milota, Jindřich Uher, Jiří Poláček, Jiří Jobánek a další. Od roku 1991 se již ve svobodných poměrech mohli zapojit i jiní autoři: Pavel Švanda, Josef Suchý, Hana Pražáková, František Schildberger, Jiří Kratochvil, Jan Trefulka, Zdeněk Rotrekl, Martin Reiner, Zeno Kaprál, Květa Legátová, Ludvík Vaculík, Antonín Bajaja... Ve výčtu jmen bychom mohli pokračovat – okruh přispívajících byl velmi široký a významný.

Současná šéfredaktorka Duhy Jana Nejezchlebová a technický redaktor Jan Lidmila redaktorce Aleně Blažejovské vyprávěli o tom, jak připravovali výstavu k jubileu časopisu. Kochali se původními obálkami a grafickou úpravou Duhy, o niž se v roce 1987 postaral Jan Rajlich. Byl to právě Jaromír Kubíček, kdo stál u počátků časopisu a dbal o jeho literární i výtvarnou stránku.

Od roku 2010 existuje časopis i v elektronické podobě, a tak jej mohou číst knihovníci i čtenáři z celé republiky. Na internetu je i počitadlo přístupů k jednotlivým článkům, počty v řádu stovek tisíc čtenářů redaktory Duhy pochopitelně těší. Autorem současné podoby obálky, která letos doznala další modernizace, je Pavel Václav Vaščák. Základní kontinuita časopisu zůstává, současná Duha je však pestřejší. Články jsou kratší, ale o to více doprovázené grafickým aparátem.

Duha obálka současného časopisu

Časopis se vyvíjí i obsahově a přizpůsobuje se požadavkům uživatelů. Literární články a informace o knihách ustupují do pozadí, neboť toto téma je ošetřeno jinde a jinak. Časopis se tedy může zaměřit na vlastní knihovnický obor, který prochází dynamickými změnami, zvláště digitalizací. Převažují proto odborné články a zkušenosti jednotlivých knihoven. Hlavní rubrika přináší studie a články – v aktuálním čísle jsou věnovány právě digitalizaci.

Jednou z nejnovějších rubrik jsou Oči Brna, reflektující cyklus v Moravské zemské knihovně, věnovaný výrazným kulturním osobnostem spojeným s Brnem. V září patří jubilujícímu Arnoštu Goldflamovi, který je proto i autorem fejetonu v Duze. Časopis reflektuje ale i zkušenosti ze zahraničních knihoven, ať například v Zimbabwe, anglosaských a skandinávských zemích, či v postsovětských státech.

Současně se čtvrtým číslem vyjde v listopadu i retročíslo, které připomene grafickou úpravu Jana Rajlicha a vybrané články z osmdesátých let. Jejich prostřednictvím se můžeme pozastavit a třeba i pousmát nad tím, co trápilo knihovny a knihovníky před třiceti lety.

Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.