Bohuslav Balbín psal v latině, přesto usilovně bránil češtinu. Do svých sedmi let údajně několikrát přečetl Hájkovu kroniku
Kněz, historik, zeměpisec a také pedagog se narodil 3. prosince 1621 v Hradci Králové. Po otcově smrti se spolu s matkou přestěhoval na zámek v Častolovicích, kde vyrůstal.
Od mala měl velký zájem o historii, do svých sedmi let údajně několikrát přečetl Hájkovu kroniku. V patnácti letech vstoupil Bohuslav Balbín do jezuitského řádu a vystudoval filozofii.
Jako kněz a také pedagog pak působil na mnoha místech českých zemí. Literárně činný byl hlavně v oblasti dějin. Na svých cestách prostudoval a často i zachránil mnoho cenných historických písemností a začal podle nich psát vlastní kroniku.
Výtah z dějin českých aneb historie boleslavská měl vyjít v roce 1669, ovšem cenzura vydání zastavila. Vadila poznámka o volitelnosti na českém trůně nebo silné vlastenectví.
I když Balbín psal v latině, velmi usilovně bránil češtinu a snažil se posilovat český národ a jeho literární kvality. Balbínův historický opus nakonec mohl vyjít až v roce 1677. O dva roky později pak vydal své stěžejní dílo Rozmanitosti z království českého, které mělo dvě řady po deseti svazcích.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
