Blesky, bouřky i deště vydaly svá tajemství v brněnském rozhlase

2. únor 2016

Na předpověď počasí stále počítače nestačí. Český rozhlas Brno přiblížil ty, na jejichž slova o počasí v dalších dnech často čekáme – a někdy třeba i trošku nadáváme.

Vzpomínáte ještě na hlášení informací o rosném bodu? A co vlastně znamenalo? A můžete vysvětlit, proč se ta či ona předpověď nepovedla? I na takové otázky brněnští meteorologové odpovídali posluchačům Českého rozhlasu Brno. Jeho Meteorologický den ve středu přilákal desítky lidí.

Ti měli možnost poznat mnoho zajímavostí. Třeba si exkluzivně srovnat různé počítačové metody předpovědi počasí a posoudit, jak se shodují - či naopak rozcházejí. A také porovnat, jak důležitý je v meteorologii lidský faktor a lidská zkušenost.

Průvodci byli lidé nadmíru povolaní – meteorologové, které posluchači znají z vysílání. A ti dali nahlédnout i pod onu oficiální podobu předpovědí, které Český hydrometeorologický ústav zpracovává.

Brněnští meteorologové přibližovali svou profesi posluchačům Českého rozhlasu Brno.

Dozvěděli se třeba to, že známá meteoroložka Ivana Záluská původně chtěla být letuškou, ale nakonec se „v oblacích“ pohybuje ze zcela jiných důvodů. Po rocích mezi meteorology ji už moc nepřekvapí. „I když, třeba zrovna dnes se mne někdo zeptal na meteorologický tunel nad Brnem, který ovlivňuje deště. Musela jsem přiznat, že jsem takový výraz ještě neslyšela,“ svěřila se.

Její kolega Petr Münster se počasí věnoval už ve čtyřech letech – a to se svým tatínkem. „Podrobně sledoval počasí a já jsem mu pomáhal zakreslovat do mapy,“ přiznal s úsměvem. Důvod byl jednoduchý – jeho ještě unesla skleněná deska stolu pod mapou. „Ale doma pro mne i později bylo podmínkou i zaznamenávat teploty, nepoznačit údaj ze čtrnácté hodiny byl problém,“ dodal nostalgickou vzpomínku.

Třetí z hostů Peter Hruška přiznal, že vlastně od mala po jiné profesi netoužil. „Jsem rád, že jsem se dostal do Brna,“ přiznal se další z meteorologů, kteří pravidelně počasí přibližují na vlnách Českého rozhlasu Brno.

A o tom, že meteorologové mají důvěru posluchačů, potvrdili mnozí z návštěvníků. „Byl jsem moc zvědav, jak vypadáte,“ svěřil se například jeden z nich Ivaně Záluské. Například manželé Budzákovi přijeli do Brna až z Lanškrouna. „Prostě jsme vyrazili, chtěli jsme je vidět,“ svěřili se. Byli podle všeho nejvzdálenějšími účastníky Meteorologického dne Českého rozhlasu Brno – a měli ještě jeden primát. Celou přednášku pozorovali, přestože do Brna dorazili s bílými holemi v rukou. Jsou totiž nevidomí.

A jak doporučují meteorologové sledovat předpověď počasí? „Vždycky se snažím vysvětlit, že nelze počasí v regionu shrnout na jediný obrázek. Liší se v čase i v místě,“ dodává Petr Münster. Shodně s kolegyní Záluskou dodává, že právě na vlnách brněnského rozhlasu mají mimořádný prostor. „A také věrné a poctivé posluchače,“ dodali během podepisování pamětních fotografií. Vyrovnali se i s otázkou, zda věřit spíše předpovědím z Brna či z Prahy. Šalamounsky, ale doporučení znělo jasně: poslouchat brněnský rozhlas.

Posluchače brněnského rozhlasu zajímalo třeba i to, zda je lepší předpověď od meteorologů z Prahy či Brna. Odpověď byla jasná.

A protože na besedě zaznělo i mnoho zábavných historek, nepřijdou o ni ani ti, kdo se nestihli dostavit. Její sestřih odvysílá Český rozhlas Brno na konci roku.

Spustit audio