Bez vysoké školy se Karlovarský kraj nezvedne, varuje senátor Plevný. Mladí lidé musí mít důvod se vrátit
Senátor Miroslav Plevný (STAN), předseda Výboru pro hospodářství, zemědělství a dopravu, se ve své politické a akademické kariéře zaměřuje na regionální rozvoj a udržitelnost. Ve své práci klade důraz na podporu malých obcí a školství, stejně jako na zjednodušení administrativy a zajištění lepších pracovních příležitostí pro mladé.
Plevný, odborník na systémové inženýrství a informatiku, se v oblasti regionálního rozvoje soustředí na zjednodušení administrativních postupů, které trápí malé obce. Podle něj by měl stát více podporovat obce přímým financováním místo složitých a administrativně náročných dotací. „Obce nejlépe vědí, co potřebují. Pokud jim stát poskytne přímé financování, budou schopny efektivně investovat do rozvoje,“ vysvětluje Plevný.
Bez mladých lidí kraj nemá perspektivu
Čtěte také
Jedním z hlavních problémů, který Plevný řeší, je odliv mladých lidí z Karlovarského kraje. Nepříznivý trend souvisí s nízkým počtem kvalitních pracovních míst, ale také s absencí vysoké školy v regionu. „Pokud mladí lidé studují mimo kraj, často tam zapustí kořeny a jen zřídka se vracejí. Pokud jim nenabídneme perspektivní a dobře placenou práci v regionu, odliv se nezastaví,“ říká senátor.
Klíčem k rozvoji regionu je vysoké školství
Plevný, který kromě politické kariéry působí jako profesor na Západočeské univerzitě, je přesvědčen, že vysoké školství v regionu by pomohlo přitáhnout mladé lidi a podpořit místní ekonomiku. „Bez kvalitních vzdělávacích institucí je pro mladé těžké najít práci odpovídající jejich kvalifikaci,“ dodává.
Dalším důležitým tématem v jeho práci je podpora udržitelného rozvoje a ochrany životního prostředí. Plevný si klade za cíl, aby se Karlovarský kraj stal regionem, kam se mladí lidé vracejí a kde chtějí žít a pracovat. „Cílem je vytvořit region, který bude atraktivní nejen pro turisty, ale především pro naše mladé,“ uzavírá Plevný.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
