Básníkům jsem upřímně záviděl, říká Petr Uhlíř

9. duben 2015
Petr Uhlíř a Milada Krásenská

„Od mládí se mi básně líbily a básníkům jsem upřímně záviděl, že to umí. Dodneška umím dost básní zpaměti, rád cituju všechno od Máchova Máje přes Jiřího Wolkra a kamenné klasiky, ale psát básně? To jsem nepsal,“ říká Petr Uhlíř. Přesto jej můžeme představit jako básníka, fejetonistu a překladatele.

Petr Uhlíř se narodil v roce 1962 ve Velkém Meziříčí. Původně se vyučil řemeslu soustružnickému, studoval v Brně na SPŠ strojnické, kde roku 1983 odmaturoval. Po maturitě vystřídal řadu profesí. Pracoval jako dělník v zemědělství, řidič, prodavač, obchodník s realitami. Prošel širokým spektrem technických profesí od práce u stroje přes obchodníka až po nynější práci konstruktéra - projektanta.

Kromě rozsáhlé rukopisné tvorby vydal v posledních dvou letech sbírky básní Krajinář, Z ticha utkaná, životopisnou monografii O. Cyril Šíma O.P. Prezentoval se výstavami cyklů fotopoezie Modrá je dobrá, Triintarzie, a Občané sobě. Roku 2012 vydal dvojjazyčně knihu Cesta lesy s českými překlady poezie norského básníka Hanse Børliho.

V Zelném rynku zazní fejeton Petra Uhlíře. „Já bych tu někde měl mít dopis.“ Tato věta v jeho názvu prozrazuje, do jakého prostředí nás text zavede.

Kostel svatého Jana Nepomuckého na Zelené hoře

Z pošty se pak přesuneme do řadového domu ve Ždáru nad Sázavou. Přímo pod Zelenou horou, na níž stojí Poutní kostel sv. Jana Nepomuckého od architekta Jana Blažeje Santiniho-Aichla, totiž Petr Uhlíř bydlí. Areál, který byl pro svou jedinečnost zařazen roku 1994 mezi památky zapsané do prestižního Seznamu světového kulturního dědictví UNESCO, vidí z okna. Redaktorka Alena Blažejovská si s ním ale nepovídala o architektuře, nýbrž o psaní a překládání…

Celý rozhovor s Petrem Uhlířem uslyšíte ve vysílání Zelného rynku v sobotu 11. dubna.